Klaudie (28): Přítel věří, že jsem si na vánoční dárky pro něj našetřila. Pravda je ale jinde

S Brunem jsme spolu několik let. On je vysoce postavený manažer a momentálně otevírá nové bistro. Je to velmi úspěšný muž a já ho za to vždy obdivovala. Byli jsme spolu už v době, kdy jsem studovala vysokou školu. Vždy, když jsem neměla peníze, mi pomohl. Když jsem si nedokázala našetřit na školné, zaplatil ho za mě.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (21): V nemocnici dal děda babičce poslední slib. Že ho dodržel, jsme se přesvědčily o dva dny později

Pořídila jsem mu na splátky herní konzoli

Rodiče mě už tenkrát nepodporovali, takže tou opěrnou zdí mi byl on. Pamatuju si, že když se mi rozbil telefon, okamžitě mi koupil nový. Já o to však nestála, nikdy jsem od něj nic nechtěla. Vždy mi šlo primárně o to, jaký je člověk. Jenže Bruno rád dává. Přispívá na všechny možné charity, obdarovává příbuzné a jeho zaměstnanci ho milují za výši prémií. Nenechává si pro sebe mnoho. Chce, aby měli ostatní.

Jednou na Vánoce jsem toho už ale měla dost toho. Styděla jsem se za obyčejné dárky, které mu každý rok dávám, a tak jsem si půjčila na novou herní konzoli, kterou si moc přál. Tenkrát byla akce "splátky bez navýšení", díky níž jsem ukořistila perfektní dárek. Brunova radost pod vánočním stromečkem byla úžasná a já na sebe byla pyšná. "Ty jsi tak skvělá," políbil mě.

Dalších deset měsíců jsem tu konzoli splácela. Po škole jsem si moc nevydělávala, a tak jsem si mohla dovolit dát stranou jen malou měsíční částku. To, že jsem si vzala úvěr, jsem Brunovi samozřejmě neřekla.

Mohlo by Vás zajímat:

Adéla (36): Chtěla bych být šťastná jako lidé na internetu. Jenže narážím na jednu překážku za druhou

Nedokážu z toho kolotoče nákupů a splátek uniknout

Když přišly další Vánoce, toužila jsem ho opět něčím překvapit a pořídila mu nový telefon. Jak jinak než na splátky, 30 tisíc jsem v hotovosti prostě neměla. Jeho výraz byl k nezaplacení.

Takže už několik let jedu v modelu, kdy si na Vánoce půjčím, další měsíce to splácím, a potom neušetřím nic na ty další. A takhle pořád dokola. Jednou mi Bruno pod stromečkem řekl: "Jsem tak pyšný, že na něco takového umíš ušetřit. Musí to pro tebe být hrozně těžké." Jak já se styděla!

Přesto jsem letos vymyslela, že bych koupila letenky do jeho vysněné destinace. Určitě nedám dohromady celou částku, jenže když jsem neměla kvůli pandemii peníze, Bruno mě několik měsíců živil. A já mám pocit, že mu to dlužím. Nezbývá mi nic jiného než si opět půjčit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (48): S manželem jsme měli těsně před rozvodem. Lásku nám zachránila těžká autonehoda

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.