Kristýna (29): Chtěla jsem přispět do rodinného rozpočtu, ale trochu se to zvrtlo

Mám skvělou práci. Je výhradně o komunikaci on-line a já si díky tomu užívala dlouhých dovolených, videomeetingů na pláži i možnost pracovat v jakoukoliv hodinu. Když jsem otěhotněla, byla jsem ráda, že si můžu své místo ponechat. Byla jsem přesvědčená o tom, že mi tahle pozice vydrží i během výchovy nového člena rodiny. A nemýlila jsem se.

Mohlo by Vás zajímat:

Denisa (32): Nejlepší kamarádka ignorovala mé těhotenství. Teď se karta obrátila a vynucuje si pozornost

Po porodu jsem nepřestala pracovat

Díky práci, která se dá v pohodě dělat z postele, jsem si těhotenství opravdu užívala. Nakonec mi nevadily ani ty ranní nevolnosti, únava nebo nechutenství. Práci jsem si mohla plně podřídit tomu, jak jsem se zrovna cítila, což byla obrovská výhoda.

Můj partner Lukáš (30) mě podporoval a zároveň neskrýval nadšení, že není na vše sám. Dělala jsem už dlouho na živnost, a tak jsem ani nepočítala s tím, že bych žádala o mateřskou. Neplatila jsem si totiž nemocenské pojištění, které je podmínkou pro její čerpání. Po porodu jsem si požádala rovnou o rodičovský příspěvek, a tak nějak plynule pokračovala v práci.

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (54): Dcera utekla a nechala nám na krku své dítě. Nikdy v životě jí to neodpustím

Najednou jsem musela platit všechno

Naše malá Elizabeth byla zlaté miminko, pořád jen spala a málo plakala. Díky tomu jsem měla energii i na práci. Změnilo se to kolem jejího půl roka, kdy už vyžadovala víc pozornosti. Byla většinu dne vzhůru a já do toho musela plnit termíny. Lukáš už si tou dobou dávno zvykl, že se podílím na společných financích. A najednou začal do domácnosti přispívat stále méně.

„Tak pardon, že mi tolik nezbejvá," útočil na mě, když jsem namítla, že vše táhnu sama. Cokoliv jsem pro malou chtěla, musela jsem si koupit ze svého. Pleny, jídelní židličku, hrací podložku, hrazdičku... Na nic prý neměl.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (25): Přítel mě pořád srovnává s naší sousedkou. Musela jsem rychle zakročit

Možná jsem udělala chybu

Nepopírám, že jsme se přesto měli a máme dobře, ale Lukáš kromě společného rozpočtu začal dávat ruce pryč i od domácnosti. „Musím se taky někdy vyspat," říkal. „A kdy se vyspím já? Jsem v jednom kole! Na malou jsem sama, do toho vydělávám, nájem musím platit..." rozčílila jsem se. „Jasně, ty jsi zase nejlepší," řekl a prásknul dveřmi. Vrátil se až ráno.

Jak jsem byla pyšná, že můžu přispět do rodinného rozpočtu, dnes to vnímám jako jeden z nejčastějších důvodů k hádce. Tak nějak mám pocit, že mi pracovní nasazení ubralo z mého ženství a Lukášovi dalo jistoty, že se nemusí tolik snažit. O svou práci ale přijít nechci, příjmy tajit taky nehodlám. A vůbec vlastně nevím, co teď s tou situací dělat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lumír (28): Naletěl jsem zlatokopce. Když zjistila, kdo je u nás v rodině doopravdy bohatý, odkopla mě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.