Lenka (30): Jsem baculka a jsem spokojená. Nechci na sobě nic měnit, ale má rodina to vidí jinak

Začíná mi bytostně vadit, jak mají všichni kolem mě potřebu říkat mi, co bych měla dělat. Jde o mou obezitu. Při svých 166 cm vážím 120 kilo. Mám své tělo ráda a nehodlám na něm nic měnit. Okolí to vidí jinak a pořád mě tlačí do hubnutí. Proč nechápou, že takhle jsem spokojená?

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (39): Manžel si stěžuje, že máme tlusté děti. Ale sám je příliš líný na to, aby s nimi šel ven

Zalíbilo se mi ve velkém těle

Jako dítě jsem byla hubená. Všechno na mě viselo a dostat do mě kus pořádného jídla bylo pro rodiče očistcem. Máma z toho byla nešťastná, ale zkrátka jsem neměla k jídlu žádný vztah. Stačilo mi za celý den sníst jablko se sušenkou. Zlom přišel někdy na základní škole. Zvýšil se můj denní výdej. A tudíž i příjem.

S nadsázkou řečeno jsem ze dne na den začala pořádně jíst. Během roka jsem se zakulatila a našla v tom zalíbení. Základní školu jsem opouštěla se 70 kilogramy. Naši byli konečně spokojení, že jím. Vlastně řešili opačný problém. Nutili mě, abych zhubla. Tehdy jsem se zlobila. V duchu jsem se vztekala, že jednou jsem moc hubená, pak zase tlustá...

Já ale zůstala u varianty tlusté holky. Líbilo se mi, jak mám veliká stehna a zadek. Za své veliké břicho jsem se nestyděla. Měla jsem ho ráda. Netrápila jsem se ani nejapnými poznámkami svých spolužáků. Některým klukům se moje macatá postava líbila. A to mnohem víc než vychrtlá žebra mých spolužaček.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (29): Tchán tvrdí o mém synovi, že je tlustý. Dokonce mu kvůli tomu nedal najíst

Rodina chce, abych zhubla

Na střední škole jsem se vyjedla o dalších třicet kilo. Když moje váha ukazovala rovnou stovku, byla jsem happy. Můj jídelníček se skládal jak ze zdravých, tak i z tučných pochutin. Muži o mě i nadále jevili zájem. Neměla jsem nejmenší důvod hubnout. A nemám takový důvod ani dnes, když vážím 120 kilo.

Ve svém těle jsem šťastná. Chápu, že je to pro někoho k nepochopení. Já to ale měnit nebudu. A byla bych ráda, kdyby to respektovala i má rodina. Máma mě při nedávné rodinné sešlosti pořádně zostudila. „Leni, to je síla!" vyjekla u stolu. „Proboha, kolik vážíš?" zhrozila se.

Já jí dala jasně najevo, že to odmítám poslouchat a narvala si před jejím zrakem půlku dortu do pusy. Máma s babičkou šly do mdlob. Táta to zkusil po svém. Přisunul si ke mně židli a chytl mě za špeky. „Tobě to nevadí? Vždyť ti to všude přetejká. Taková pěkná holka. A tak tlustá..." zkoušel to. „Mě nedostaneš tati. Jsem tak spokojená," odbyla jsem ho.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (36): Manžel nevěděl, jak mi říct, že jsem tlustá. Dnes jsem vděčná za jeho malou lest

Nikdo nechápe, že jako boubelka jsem šťastná

Máma mi pořád podsouvá nějakého nutričního terapeuta. Nebo za mnou rovnou posílá své kolegyně, které mají přehled o zdravém životním stylu. Denně nacházím v e-mailu návrhy různých diet a detoxu. Babička to zkouší přes city a pláče mi do telefonu, že pokud nezhubnu, umřu. Snažím se celé rodině vysvětlit, že jsem ve svém těle vážně ráda.

Uznávám, občas mi vadí, že se potím trochu víc než hubeňouři, nebo že mám problém sehnat podprsenku své velikosti. Jsou to ale pořád maličkosti, které se dají vyřešit. Hubnout nechci a nebudu. Žádné zdravotní komplikace nemám, takže k tomu vážně není důvod. Akorát bych potřebovala, aby mě rodina respektovala takovou, jaká jsem.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bronislav (33): Manželku jsem poznal jako obézní. Teď zhubla a chce si užít obdiv jiných mužů

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.