Lucka to neměla v životě lehké. Na škole byla za ošklivku, kterou si spolužáci dobírali. Měla jen tři dobré kamarádky, které jí pomáhaly. V dospělosti zůstala jediná svobodná a bezdětná. Kamarádky si proto na oslavu Lucčiných 30. narozenin připravily něco, co ji nakoplo správným směrem.
Těžko říct, kde bych dneska byla, nebýt mých tří dobrých kamarádek. K třicátým narozeninám mi zaplatily proměnu image. Od té chvíle se hodně věci změnilo. Já se začala mít ráda, rostlo mi dlouho zanedbané sebevědomí a našla jsem si skvělého muže. Teď s ním čekám dítě. Za své štěstí vděčím věrným kamarádkám.
Na škole jsem byla terčem posměchu
Pocházím z chudé rodiny. Pamatuji si, že jsme to s bráchou jako děti měli těžké. Chodili jsme často v roztrhaném oblečení, zatímco spolužáci nosili značkové hadry. Neměla jsem to našim za zlé. Dělali, co mohli. Peníze nám doma vždycky chyběly. Za to nás měli rádi a snažili se z nás vychovat skromné a pokorné lidi.
Kdybych jen tušila, že s tím v dnešní době daleko nedojdu… Celé dětství, včetně dospívání, jsem bojovala s nízkým sebevědomím. Ve třídě jsem byla za šedou myš. Tehdy se ke mně připojily tři holky - Klára, Nikola a Petra. Braly mě takovou, jakou jsem byla. Zprvu jsem měla problém jim věřit. Pořád jsem čekala, kdy mi vrazí kudlu do zad.
Jejich úmysly ale byly čisté. Pomohly mi přežít střední školu, kde jsem byla často terčem posměchů a urážek. Po škole se holky jedna po druhé začaly usazovat. První se vdala Petra. O dva roky později Nikola a nedávno Klára. Mě se na vdavky žádná neptala. Věděly moc dobře, jak to se mnou je. Jsem tichá, uzavřená a ještě ke všemu ošklivá.
Kamarádky pro mě měly nečekaný dárek
S jedním mužem jsem se sice vyspala, ale byl na mol opilý. Ráno ode mě utíkal rychlostí blesku. Já jen nechtěla umřít jako panna. Když se z kamarádek staly i maminky, začínala jsem být ze své životní situace zoufalá. Bez partnera, bez rodiny... Měla jsem jen nulové sebevědomí a pocit ošklivého káčátka.
Když se blížily moje třicetiny, chtěla jsem je proležet doma. Jenže holky to viděly jinak. Přišly si pro mě hned ráno. Ve dveřích mi zavázaly oči a vyvedly mě z bytu. „Máme pro tebe překvapení," hihňaly se. Došly jsme do nějakého salónu. „Zde začne tvůj nový život," řekly a sundaly mi pásku z očí. Kolem mě byla kadeřnice, vizážistka a specialista na módu.
„Naposledy se na sebe podívejte," pronesli a podali mi zrcadlo. „Tohle je stará Lucka, tak se s ní rozlučte," dodali a pustili se do díla. Během několika hodin jsem prošla neskutečnou proměnou. Nový sestřih s perfektní barvou a dokonalý make-up, který mě rozzářil. Módní specialita vyzdvihl moje přednosti. Odcházela jsem jako šmrncovní ženská.
Z ošklivého káčátka se stala sebevědomá žena
Holky mě pozvaly ještě na oběd. Najednou se na mě muži dívali. Jeden se dokonce i usmál. „Tady máš od nás ještě něco," daly mi obálku. „Víme, jak to s tebou je. Máme tě rády, ale na něco zkrátka nestačíme," doplnila Klára. V obálce jsem nalezla několik zaplacených hodin u psychologa, který mi měl pomoci najít sama sebe.
Ještě jsem si několik hodin doplatila, protože mi vážně pomohl. Během čtyř let jsem prošla obrovskou vnitřní změnou. Začala jsem si víc věřit a mít se ráda. A to tak moc, že je to ze mě cítit. Našla jsem si muže, se kterým nyní čekám dítě. Nikdy nepřestanu být holkám vděčná za to, co pro mě udělaly. Nebýt jich, těžko říct, kde bych dneska byla.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.