Luděk (36): Nerad to přiznávám, ale moje manželka nikdy neměla mít děti

Je hodně drsné říct, že moje manželka nikdy neměla mít děti? V našem případě je to asi zcela na místě. Manželka Lenka (34) využije každé příležitosti, jak se našich dětí zbavit. Chvíli mi trvalo, než mi to došlo. Teď se tomu snažím zabránit a chci dohnat ztracené roky. Nedovedete si představit, jak moc se za ni stydím.

Mohlo by Vás zajímat:

Laura (37): Cítím se jako špatná matka. Nedokázala jsem dát život dalšímu dítěti

Naše děti šly do školky v šesti měsících

S Lenkou jsme spolu jedenáct let. Vlastníme dům v satelitní městečku ve středočeském kraji. Oba máme práci, která nás baví. Před šesti lety se nám narodil první syn Emil. Když ho Lenka dala po půl roce do soukromé školky se slovy, že si musí udržet místo v práci, nic jsem nenamítal. Bohužel jsem tehdy nepoznal, že jde o něco jiného.

Emil docházel do soukromé školky každý den. Dalo by se říct, že mnohem větší podíl na jeho výchově měla školka než samotná Lenka. Když se o dva roky později narodil Tobiáš, i on šel v šesti měsících do školky. Říkal jsem si, že když to tak bylo u prvního syna, proč to měnit. Vážně mě nenapadlo, že je to čistě jen o tom, že se Lenka o kluky nechtěla starat.

Dnes oba chodí do státní školky. A mě postupně dochází, co Lenka vlastně dělá. Kdykoliv může, tak se dětí zbaví. Začalo to nenápadně tak před dvěma lety. Její máma akorát nastupovala do důchodu. Ze začátku chtěla mít čas na koníčky, a tak si děti moc nebrala. To se ale po čase změnilo a kluci jsou u ní pořád.

Mohlo by Vás zajímat:

Ludmila (65): Snacha mi dává hlídat vnoučata jen tehdy, když jsou nemocná. Musela jsem se tvrdě ohradit

Manželka dělá všechno pro to, aby děti nebyly doma

Kluci byli víc u babičky než doma. Kolikrát se stalo, že jsem je neviděl celý týden. Brali jsme si je jen na víkend. Když už se mi zdálo, že jsou děti pryč nějak často, udeřil jsem na Lenku. „Myslím, že kluci by měli být víc doma. Tak je k mámě nevoz tak často," požádal jsem ji.

Podle všeho se to Lence moc nelíbilo. „A proč ne? Oni tam jsou spokojení. Máma je ráda, že tam jsou a my máme aspoň klid," reagovala. „Klid? Já jsem nechtěl děti, abych měl od nich klid," odvětil jsem. „Ale já jo. Víš, co je s nimi práce? Pořád se hašteří, neumí si v klidu hrát a jen mě prudí," pronesla a já se nestačil divit.

„Ale od toho jsi máma, ne? Abys je uměla usměrnit," divil jsem se. „Myslíš, že mám chuť se tady s nimi dohadovat? Po celým dni v práci? Dej pokoj! Když to takhle funguje, tak proč to měnit?" dodala a považovala to za hotovou věc. Já to ale nemohl nechat tak. „Pokud tomu dobře rozumím, tak naše děti jsou ti na obtíž?“ zeptal jsem se a doufal, že se mýlím.

Mohlo by Vás zajímat:

Dalibor (45): Manželka byla vždy rodinný typ. Teď se rozhodla udělat kariéru a na nás kašle

Vzal jsem životy dětí do svých rukou

Tato otázka už ale zůstala bez odpovědi. Musel jsem se do toho vložit. Když jim zase jednou v neděli večer balila věci na celý týden k babičce, zakázal jsem, aby tam jeli. Ráno jsem naložil kluky do auta a odvezl do školky. V práci jsem si zařídil částečný home office a kluky si teď vyzvedávám sám. Když to jen trochu jde, snažím se s nimi něco podnikat a práci doháním večer.

Lenka s námi nejezdí. Tváří se, že děti nemáme. Odbude si povinnosti v podobě hygieny a jídla. Víc ji naše děti nezajímají. Lituji, že jsem to neprokoukl dřív. Teď se snažím dohnat ty roky, kdy kluci nebyli pořádně doma. A co se Lenky týče, tak za tu se vážně stydím. Nikdy neměla mít děti…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (38): Manželka si svým chováním znepřátelila kamarádky. Teď se s ní nikdo nebaví

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.