Mahulena (28): Našla jsem si muže, který i doma chodí v botách. Nepřenesu se přes to

Najít v dnešní době slušného chlapa je problém, nebo alespoň mně to tak přijde. I mě se ten správný dlouho vyhýbal. Teď mám pocit, že jsem na něj narazila.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (24): Moje vlastní přesvědčení, že nejsem stejná jako většina lidí, mě donutilo vyhledat pomoc

Fajn chlap

Nedařilo se mi se seznámit normálně někde na ulici nebo v hospodě. Musela jsem sáhnout po pomocníkovi jménem seznamka. Začala jsem si vyměňovat přátelské maily s Matějem. Podle toho, jak psal, se zdál být velmi fajn. Nechtěla jsem ztrácet čas psaním, takže jsem doufala, že mě brzy pozve na rande. Neuběhl ani měsíc. Díky bohu, byl to pěkný chlap. Vždycky jsem se bála schůzky naslepo, kdo vlastně přijde. Tady všechno sedělo. Matěj byl rozvedený pětatřicátník, který chtěl stejně jako já spokojený život, založit rodinu a užít si život naplno.

Jediné, co jsem nechtěla uspěchat, bylo společné bydlení. Přála jsem si, aby až s někým začnu bydlet, to bylo napořád. Nechci se s někým poznávat tím, že spolu začneme bydlet. Matěj to měl sice jinak, ale ani tak na mě netlačil.

Mohlo by Vás zajímat:

Věra (29): Budu se vdávat, kdo bude ženichem, se musím nejprve rozhodnout

Doma v botách

Dala jsem slib sama sobě, že pokud spolu vydržíme alespoň rok, do společného bydlení půjdu. Když došlo na to, že mě pozval k sobě domů, těšila jsem se. Ono i to, jak člověk bydlí, o něm něco napoví. Šok jsem zažila hned u dveří jeho bytu.

Když otevřel a vešel dovnitř, nezul si boty. Myslela jsem si, že jen zapomněl, protože je z mé návštěvy nervózní. Tak mu jsem mu řekla: „Matěji, máš na sobě pořád boty.“ A smála jsem se. On se na mě podíval a řekl: „Jo tohle. Víš, já chodím doma v botách. Ani ty se nemusíš zouvat.“

Měla jsem pusu dokořán. Venku nebylo zrovna přijatelné počasí. Nevěřila jsem tomu, co mi řekl, tak jsem to chtěla vysvětlit. „Vždyť je to nechutné, chodíš v botách po ulici a pak i doma?“ Muselo být jasné, že mi to vadí.

Mohlo by Vás zajímat:

Eliška (31): Manžel kvůli pandemii pracuje z domova. Chce, abych mu podstrojovala, už aby to skončilo

Společné bydlení v nedohlednu

Já si boty sundala, ale po chvíli, co jsem se po bytě procházela, se z mých bílých ponožek stávaly velmi rychle šedé. Zatímco on měl pocit, že mi to vysvětlil, mně to prostě vadilo. Tvrdí, že je to zvyk jen tady u nás v Čechách. Jinde po světě je prý běžné se doma nezouvat.

Upřímně? Je mi fuk, jak to mají jinde. Já jsem naučená a zvyklá si po příchodu domů boty sundat. To samé očekávám od potencionálního přítele. I své děti to tak budu učit. Ten večer jsem nějak přežila, ale necítila jsem se dobře. Byt působil sice čistě, ale budilo to ve mně velmi divné pocity.

Příště jsem ho pozvala k sobě. Automaticky prošel chodbou v botách do pokoje. To jsem hned vyjekla: „U mě doma platí moje pravidla, takže si boty laskavě sundej.“ Nadšený z toho nebyl, takže se obávám, že společné bydlení nehrozí, já se totiž přes to nepřenesu.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (27): Narodilo se mi miminko, ale já chci svůj život zpět. Všichni mě za to odsuzují

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.