Malvína (36): Nezaměstnaný brácha se má lépe než já, protože ho rodina dotuje. A já jsem za zlou, když se mi to nelíbí

Mám takový vztek na svou rodinu! Všichni se mohou přetrhnout, aby pomohli nezaměstnanému bráchovi. Strkají mu peníze, platí za něj nájemné. Ale špatná jsem tady já, protože mu nepomůžu. Zastávám totiž názor, že by měl jít do práce.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (46): Můj bratr je rozmazlený fracek. Je mu třicet a pořád ho živí mamka

Mladší brácha měl vždycky výhody

Mladší brácha Jakub (25) byl doma vždycky mazánek. Malý blonďáček, ze kterého se mohli všichni zbláznit. Když se narodil, moje maličkost byla odsunuta na druhou kolej. To bylo jen samé – podej bráškovi tohle, pomoz Kubíčkovi s tímhle, buď na bratříčka hodná... Jako kdybych já sama nepotřebovala lásku.

Ten desetiletý věkový rozdíl udělal hodně. Je mezi námi propast už od začátku. Jakmile Kuba dozrál do věku, kdy pochopil, jaké má v rodině jméno, značně toho zneužíval. Já se musela na přijímačky na střední školu učit od rána do večera. Bráchovi se zaplatila soukromá škola, aby nebyl z učení příliš ve stresu.

Já šla na první brigádu už v patnácti letech. Část toho, co jsem si vydělala, jsem dokonce musela doma odevzdávat. Něco jako kapesné jsem neznala. Když Kuba dozrál do stejného věku, byl moc dobrý na to, aby někde dělal hamburgery. Rodiče mu dávali kapesné a přišlo jim to v pořádku.

Mohlo by Vás zajímat:

Michal (42): Brácha byl vždycky hvězdou naší rodiny. Po tátově smrti se ale pěkně vybarvil

Za mě se rodiče nikdy nepostavili

Na mě se vždycky kladly vysoké nároky. Kuba dostal všechno na zlatém podnose. Když jsem se po maturitě odstěhovala, doufala jsem, že naši prozřou. Šla jsem ještě na vysokou školu a kvůli tomu třela bídu s nouzí. Chodila jsem do práce a do toho studovala. Často se stávalo, že jsem ke konci měsíce neměla co jíst.

Když jsem naše prosila o pár korun, nebo hrnec guláše, měli řeči. Za to mi to nestálo, a tak jsem se kousla a těžké období zvládla sama. Když se ze mě stala doktorka, skoro mi nikdo nepodal ruku. Cítila jsem se hrozně. Ještě že mě můj přítel, dnes už manžel, podpořil a pevně za mnou stál. A já jsem začala být úspěšná.

To se nedalo říct o bráchovi. Ten jen tak tak odmaturoval. Sranda je, že i tak sklidil obdiv a uznání. Nastoupil do práce, ale po dvou měsících ho vyhodili. Mnula jsem si ruce a doufala, že si konečně natluče hubu. Podle všeho neměl na nájem a pomalu ani na jídlo. No jo, jenže naši ho v tom nenechali.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (28): Táta sponzoruje život mého staršího bratra. Já jsem pro něj vzduch

Rodiče mě nutí, abych bráchovi pomáhala také

Půl roku za něj platili nájem a máma mu dokonce dvakrát týdně vozila jídlo. Pak se k nim vrátil. On si seděl doma a bylo o něj postaráno. Když jsem vznesla protest, všichni se na mě sesypali. „Kuba nemůže dělat jen tak něco. Čeká na pořádnou práci," hájil ho táta. „Nevidím důvod, proč by nemohl jít třeba do skladu a živit se sám," reagovala jsem.

Na to konto mě oba seřvali a Kubíka dál podporovali. Platí za něj všechno, co si usmyslí. Máma mu i nadále vaří. Kuba chodí jednou týdně pomáhat babičce a ta vždycky vytáhne nějakou tu tisícovku. Kuba je prostě vyčůraný jako díra do sněhu. Zneužívá celou rodinu. Nikdo to nevidí nebo jim to přijde v pořádku.

Máma mě dokonce nedávno osočila, proč Kubovi taky nepomůžu. Naznačovala, abych mu posílala peníze, když jsem doktorka a mám se dobře. A co já na to? Ani mě nehne. Já se pro svůj úspěch nadřela. Nehodlám to bráchovi nějak usnadňovat. A rodina by taky neměla. Myslí si, jak mu pomáhají, ale podle mě mu vlastně škodí. Doufám, že na něj jednou dojde a bude se muset postavit na vlastní nohy.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (28): Přítel mě představil rodině. Při té příležitosti mi jeho bratr řekl něco, na co musím pořád myslet

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.