Matouš (33): Mám úžasnou přítelkyni. Jenže provedla něco, čím mě neuvěřitelně ztrapnila

To, že je Monika úžasná ženská, kterou si chci vzít, věděli snad všichni kolem nás. Jsme spolu pět let, a tak už bylo načase požádat ji o ruku. Celé moje snažení pokazila skutečnost, že jsou restaurace zavřené. Chtěl jsem to totiž udělat tam, kde jsme měli první rande. Tajně jsem doufal, že se všechno do léta otevře, abych svůj plán mohl realizovat. Nechtěl jsem vymýšlet nic jiného, takže jsem se zkrátka rozhodl vyčkávat.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (26): Přítel mě požádal o ruku, má ale jednu podmínku. Váhám, zdali mu na ni přistoupím

Výlet na Sněžku

Monika o svatbě mluvila poslední dobou velmi často. O to víc mě štvalo, že musím žádost odložit. Jednou přišla s tím, že pojedeme na Sněžku. Pozvala i naše kamarády. Další dva páry. Chtěli jsme stihnout východ slunce, takže bylo nutné, abychom vstávali velmi brzy ráno a vydali se na výšlap.

Moc jsem nechápal, proč se na takovou túru v mrazu a sněhu přítelkyně maluje. Jen odvětila: „Chci být krásná při jakékoliv příležitosti.“ Musím říct, že trmácet se po zledovatělém kopci v pět hodin ráno mě moc nebavilo. Všichni se tvářili nadšeně, jen já jsem z toho byl otrávený. Byla mi zima, už jsem se viděl doma.

Mohlo by Vás zajímat:

Michal (26): Z prvního rande jsem musel utéct. Děti, svatba a fotka pro maminku byly moc

Žádost o ruku

Stoupali jsme mnohem déle, než jsme plánovali. Když už nám zbývalo pár posledních metrů, musel jsem si oddechnout. Ukázalo se, že už nejsem v takové formě. Monika mě pořád honila, ať už jdu, nebo ten východ nestihneme. Upřímně? Mně to v tu chvíli bylo jedno. Byl jsem zmrzlý na kost. Jenže ona byla v jednu chvíli už vyloženě hysterická, ať koukám jít.

Je to prý velmi důležitý okamžik a musíme ho stihnout společně. Protočil jsem panenky a myslel jsem si něco o tom, aby se náhodou nezbláznila. Když jsem se konečně vysápal nahoru, Monika vytáhla termosku a nalila všem čaj. Udělali jsme kruh. Během několika minut měl přijít ten slavný východ slunce.

Monika si zničehonic klekla a něco držela v ruce. Panebože, ona mě žádá o ruku, proběhlo mi v hlavě. Koukal jsem se jedním okem na kamaráda Pavla, který se na mě šklebil. Monika začala: „Můj milovaný Matouši, vezmeš si mě za ženu?“ pronesla nervózním hlasem. Přestala mi být zima a začal jsem se značně potit.

Mohlo by Vás zajímat:

Sylvie (28): Až na svatbě jsem zjistila, koho jsem si vzala. Můj muž má obrovský problém

Kamarádi se mi smějí

Nikdy v životě mi snad nebylo trapněji. Vzala si s sebou i diváky. Moje dva nejlepší kamarády. Budou se mi smát až do konce života. Proč to udělala? Zatímco já jsem v duchu přemítal nad tím, co provedla, ona netrpělivě čekala. A ze mě vypadlo: „Proč to děláš? To jsi nemohla počkat?“ Jako kdyby mě neslyšela a zeptala se znovu: „Vezmeš si mě za ženu?“

Chtěl jsem říct ne. Miluji ji, chci s ní být. Ale o ruku jsem ji měl požádat já. Vzala tím i sobě možnost vzpomínat na hezkou událost celý život. Tohle totiž nebyla romantická chvíle ani omylem. Nakonec jsem souhlasil. Vnitřně jsem se zlobil, ale možná jsem čekal příliš dlouho a Monika chtěla mít jistotu, že nad naším vztahem smýšlíme stejně. Už cestou dolů si ze mě kamarádi dělali legraci. Myslím si, že kdo na výšlap na Sněžku bude vzpomínat celý život, budu já.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (34): Žijeme spolu 10 let a stále nejsme manželé. Na prosbu o svatbu reagoval nečekaně

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.