Mirka (31): Kvůli lásce jsem opustila manžela i miminko. Po dvou letech mi došlo, jaká to byla chyba

Když se nám s Vojtou narodil Oliver, bylo to jako splněný sen. Dokonalá rodina, které vůbec nic nechybí. Já si však nikdy nepřipadala prázdnější než během mateřské dovolené. Být doma s dítětem mě zkrátka nenaplňovalo. Rozčilovalo mě, kolik má Vojta času sám pro sebe, zatímco já nemám žádný.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (27): Přítel si mě odmítá vzít, i když čekáme syna. Napadají mě ty nejčernější myšlenky

Začala jsem si psát s bývalým spolužákem

V tu dobu jsem trávila každou volnou chvíli na telefonu. Psala jsem si s přáteli a zabíjela tím osamělost. Když mi poprvé napsal bývalý spolužák ze základní školy Luboš, zdálo se to jako nevinný flirt. "Vyrostla z tebe celkem kočka, víš to?" lichotil mi.

Každá žena chce slyšet, že jí to sluší a to zejména po porodu. Vojta už mi doma žádné komplimenty neskládal. Naše konverzace se omezily na to, jakou hustotu stolice měl náš syn, kolikrát zvracel a jak dlouho spal. Vášeň žádná a sex nulový.

Když jsem šla s Oliverem na procházku, několikrát jsme se s Lubošem potkali a dali do řeči. Pak už začaly být naše schůzky úmyslné. První polibek na sebe nenechal dlouho čekat. "Hele, nechceš ho někdy nechat doma, co?" pomrkával na mě a ukazoval na Olivera. "Pojď, užijeme si. Život není jen o dětech," naznačoval mi.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (60): Když dcera umírala na ALS, měla jediné přání - abych se postarala o jejího syna. Kvůli ní to dokážu

Prostě jsem se sbalila a šla

Líbilo se mi na něm, že děti nechce. Oproti rodinnému životu mi ten jeho přišel úžasně dobrodružný. Pracovat mohl odkudkoliv, často cestoval a jeho fotky s drinkem z pláže byly neuvěřitelně sexy. Oproti Vojtovi v montérkách, který makal na směny ve skladu, měl zkrátka co nabídnout.

Časem mi Oliver na našich schůzkách začal vadit, kazil nám romantické chvilky. Nechávala jsem ho po kamarádkách či rodině. Vždy jsem si nějaký důvod vymyslela. Když jsem začala odcházet i na noc, Vojta už dávno něco tušil. "Nechceš mi něco říct?" ptal se mě, když jsem se obouvala a on držel v náručí našeho syna. Zadívala jsem se na něj a mlčela. "Tak až o tom budeš chtít mluvit, přijď. Tady máš vždy domov," prohlásil. Sebrala jsem se a šla.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (33): Manžel se nedokázal smířit s tím, že nemá syna. Pak se stalo něco, co jeho postoj změnilo

Začíná mi chybět zázemí a rodina

Ten večer jsem se rozhodla, že se nevrátím. Nechala jsem Olivera s Vojtou, stejně se o něj zvládl starat lépe než já. Věci jsem si odstěhovala, když nebyli doma, a vše jsme řešili po zprávách. Vojta mě nikdy nepřesvědčoval, ať s nimi zůstanu.

Od rodiny jsem věděla, že věří, že se jednou vrátím. Já si však užívala bezstarostný život s Lubošem. Drahé večeře v luxusních restauracích, drinky, dovolené. Když přišla pandemie covidu, došlo mi, jaký je takový život pozlátko. Chyběla mi rodina, zázemí. Místo, kam se můžu vrátit. Už celé dny přemýšlím, že napíšu Vojtovi. Syna jsem od našeho rozchodu neviděla. A to už budou dva roky... Začínají mi chybět. Možná jsem přeci jen udělala chybu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radek (46): Manželka nestačí na naše syny. Dovolila jim něco, co mi nahání strach

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.