Míšin otec si vzal na celý den vnoučata. Když jí zavolal, že už jedou zpátky, spadl vedle Míši obraz ze stěny. I s manželem měli najednou divný pocit. Jako kdyby se mělo něco stát. Později se ukázalo, že jejich tušení bylo správné.
Někdy nám život dává znamení, kterých si ani nevšimneme. Třeba opakující se čísla, nebo samovolně padající obraz ze stěny. Nám se stalo něco takového. Můj táta si na celý den půjčil vnoučata. Když mi volal, že vyrážejí domů, došlo k podivné věci. Chvíli po hovoru spadl ze stěny obraz. Byla to předzvěst tragédie, nebo jen náhoda?
Věřím na znamení
Moje rodina je sice nevěřící, ale i tak jsou věci, kterým dáváme jistou váhu. Věříme na znamení a na výklad horoskopů. Ne nějak fanaticky, ale něco v tom vidíme. Následující příhoda mluví za vše. S manželem máme dvě děti - Vítka (8) a Annu (6). Jsou pro nás vším a máme o ně permanentní strach.
Takže jakmile se ozve někdo z rodiny, že by si rád vzal děti na víkend, moc nadšení nejsme. Máme je nejraději doma. Můj táta jednou vyslovil přání, že by s nimi rád strávil celý den. Vzal si dovolenou a jeli na výlet. Kvůli tomu, že s nimi zase tolik času netráví, jsem se bála, jak to zvládne. On mě ujišťoval, že děti nespustí z očí.
Během dne jsme si párkrát volali a já si ověřovala, že je všechno v pořádku. Kolem páté hodiny už měli být doma, ale oni nikde. Akorát jsem šla volat tátovi. Byl rychlejší. „Jen se naposledy vykoupeme a vyrážíme domů," sdělil mi do telefonu. „Hlavně jeďte opatrně," požádala jsem ho.
Když spadl obraz ze stěny, dostala jsem strach
Sotva jsme hovor ukončili, měla jsem najednou sevřené hrdlo a žaludek na vodě. Podvědomě jsem cítila, že se něco stane. Z přemýšlení mě vytrhla obrovská rána. Obraz, který visel na stěně kousek ode mě, z ničeho nic spadnul na zem. Jeho rám se roztříštil a já dostala strach. Manžela ten zvuk přilákal do obýváku.
„Hned volej tátovi. A řekni mu, aby jel s dětmi pomalu," vyzval mě. „Proč? Děsíš mě," pronesla jsem. „Teď jsem seděl nahoře v pokoji a měl divný pocit. Jako kdyby se mělo něco stát," přiznal se. „A když spadnul ten obraz, bojím se ještě víc. Tak volej!" nabádal mě. Jenže tátovi jsem se už nedovolala.
Telefon nebral ani další dvě hodiny. S manželem jsme byli jako na trní. Už jsem chtěla volat policii. To čekání bylo šílené. Rozbitý obraz jsme položili na stůl, aby se o něj někdo nepořezal. Manžel na něj koukal a všiml si, že ze střepů, které ve výplni zůstaly, je nějaký obrazec. „Podívej se, to vypadá jako křížek," zavolal mě k sobě.
Táta spadl ze schodů
„Já se bojím," panikařila jsem. „Kde sakra jsou?" bědovala jsem. Přijeli asi za další dvě hodiny. Sotva děti vylétly z auta, hned ječely, co se stalo. „Mami, děda měl nehodu," začala dcera. „Už jsme chtěli jet, ale děda na chatě spadnul ze schodů. Hrozně dlouho ležel na zemi a my nevěděli, co dělat," vyprávěla. „A co jste udělali?" zajímalo mě.
„Přišel pán od vedle, že slyšel ránu. A dědovi pomohl," doplnila. Tátovi se díky bohu nic vážného nestalo. Měl naraženou kostrč a pořezanou nohu. Jeho škrábanec byl taktéž ve tvaru křížku. Nakonec se ale ukázalo, že pád měl také svůj důvod. Toho dne totiž byla na jejich trase smrtelná nehoda. Kdyby táta nespadnul, pravděpodobně by byli její součástí. Když se mě dnes někdo zeptá, zda věřím na znamení, tak říkám ano. V našem případě to dobře dopadlo a nikomu se nic vážného nestalo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.