Když se Patrik s manželkou Jitkou přestěhovali na venkov do nového rodinného domu, byli štěstím bez sebe. Užívali si pohodlí stavení i klid nového bydliště. Postupem času se však z komory v přízemí začaly ozývat podivné zvuky, které jejich dosavadní idylku rozprášily.
Bydleli jsme v činžovním domě v bytě 2+1, což bylo pro nás s manželkou Jitkou zpočátku dostačující. Jenže když se nám narodily děti, zatoužili jsme po větším pohodlí. Stěhování jsme tehdy vyhodnotili jako nutné. Ke všemu jsme se rozhodli, že vyměníme město za venkov, kde jsme s Jitkou vyrůstali a máme k němu silné citové pouto. Přes realitní kancelář jsme koupili rodinný dům v pěkném prostředí nedaleko lesa. Sršeli jsme nadšením, byť splátky hypotéky nebyly zrovna nízké.
Andrea (42): Koupili jsme dům, kde zemřel člověk. Ukazuje se, že to byla chyba
Z komory se každou noc ozývaly divné zvuky
Spousta prostoru, pěkná zahrada, terasa… Pro děti maximální vyžití, což jsme potřebovali. Dům měl patro, přičemž v přízemí se nacházela komora, kam jsme schovávali nejrůznější krámy. Právě tady se postupem času začaly dít podivné věci.
Vše odstartovalo jednoho příjemného podvečera. Sledovali jsme v ložnici, kterou jsme si zařídili v prvním patře, nějaký thriller. Byli jsme do filmu zabraní, když vtom jsme zaslechli nějaký rachot. Seběhli jsme dolů a zjistili, že zvuk vychází z komory. Mysleli jsme, že je uvnitř nějaké zvíře, například myš. Rozrazili jsme prudce dveře, nic zvláštního jsme ale nespatřili, a hlavně rámus zničehonic ustal. Prohlédli jsme celou komoru, jenže nikde nic.
Vrátili jsme se tedy nahoru a dívali se dál na televizi. Další den se rámus opakoval. Neměli jsme páru, o co jde. Jakmile jsme však slezli do přízemí, opět jako když utne. Zvuky přestaly, vše se vrátilo do normálu. Byli jsme zmatení a s Jitkou vůbec nechápali, co se děje.
Zvuky z komory jednoho dne ustaly
Uběhl týden a zvuky se z komory přestaly ozývat. Říkali jsme si, že už je snad po všem. Spadl nám kámen ze srdce, jenže našemu trápení ještě nebyl konec. Hned tu noc nás totiž probudil další hluk z komory. Navíc nám přišlo, že se otřásá celá podlaha a slyšeli jsme i jakési bušení do zdi.
Prožili jsme dost děsivé chvíle. Jenže naše pátrání bylo opět marné. Rozsvítili jsme, důkladně prozkoumali komoru, vynosili ven některé věci, ale zdroj oněch zvuků nenašli.
Báli jsme se další noci, hlavně Jitka se klepala strachy. Další bezesná noc se ale nekonala. Vše proběhlo naprosto v klidu, stejně jako následující dny.
Nikdy jsme té záhadě nepřišli na kloub
Od oněch událostí uběhlo více než půl roku a tajemné zvuky naší komorou už nerezonují. Velká záhada, kterou si neumíme vysvětlit. Každopádně komoru jsme pro jistotu zapečetili a dovnitř už nechodíme.
Musím říct, že jsem po příčinách oněch zvuků dlouho pátral, snažil se tomu přijít na kloub, nic jsem ale neodhalil. Byli jsme zoufalí. V jednu chvíli jsme zvažovali i prodej domu, nakonec jsme ale od nápadu ustoupili. Snad už tu budeme žít v klidu napořád.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.