Petr má dva syny a manželku Kristýnu, která mu začala vyčítat, že se jim dostatečně nevěnuje a ona nemá vůbec čas pro sebe. Jednoho dne vzal proto obě děti ke své mámě, aby si Kristýna odpočinula. Když se ale vrátil nečekaně domů, nevěřil svým očím.
Když se nám narodil syn, celý vztah se otočil vzhůru nohama. Hodně jsme se hádali, protože malý vůbec nespal, a navíc Kristýna brečela kvůli maličkostem. Brečela, když jsem jí řekl, že ji mám rád, když viděla reklamu s dětmi, a brečela, i když jsem na ni zvýšil hlas, protože se chovala jako blázen. Byly dny, kdy se s ní dalo i bavit, ale těch bylo málo.
Takto to trvalo zhruba do Lukášových prvních narozenin. Pak už to bylo lepší, i já jsem si s ním věděl víc rady. Když mi ale oznámila, že je opět těhotná, musel jsem radost předstírat. Bál jsem se, že budu celé to peklo zažívat znovu. Nakonec jsem byl překvapen, protože měla spoustu energie, pořád dobrou náladu a pochvalovala si, jak se ledacos naučila u Lukáše, takže s druhým Tomášem to bylo v pohodě. Opravdu se mi ulevilo a všechno bylo v pořádku.
Chtěl jsem, aby si odpočinula
Až když měl Tomášek dva roky, tak začala být zase nějaká podrážděná. Vyčítala mi, že se o ni nezajímám a nikdy ji nepochválím, přitom to nebyla pravda. „Až nás budeš chtít opustit, tak mi to prosím tě aspoň řekni dopředu,“ řekla a já vůbec nechápal, co se stalo. Nakonec se rozbrečela, že je prostě unavená a nemá nikdy čas sama pro sebe. Omluvil jsem se, že jsem to netušil, protože se doposud tvářila, že je v pohodě.
Vzal jsem kluky k mámě
Vzal jsem proto ráno kluky k mojí mámě, která bydlí kousek od nás, že tam strávíme den. Máma byla šťastná, navařila, po obědě vymyslela, co budeme dělat, a mě napadlo, že bychom tam mohli přespat. Nechal jsem tam kluky a jel na otočku domů, abych vzal nějaké věci.
Rozbila všechno, co jsme měli
Když jsem vešel domů, slyšel jsem, jak se napouští vana, tak jsem sbalil pár věcí, když v tom se spláchlo na záchodě. Ze dveří vylezl cizí chlápek a vytřeštil oči. Hned jsem začal řvát, kde je Kristýna, a chytl jsem ho pod krkem. Bránil se, já mu vrazil pěstí a on ze zdi shodil zrcadlo, které se rozbilo. Kristýna vyběhla z koupelny, aby zjistila, co se stalo. „Co tady děláš?“ pištěla. Bylo mi z ní zle. „Jsem pryč sotva čtyři hodiny!“ Chlápek se začal rychle obouvat, že zmizí, ale já ho nepustil.
Dostal jsem z něj, kdo to je, a on mi řekl, abych mu neničil život, že má doma ženu a dítě. Vyhodil jsem ho, že si to vyřídíme jindy, a Kristýna brečela, že ji to mrzí. Já prozatím rozvod nechci a myslím si, že už nic podobného neprovede, ale důvěru v ní od té doby nemám.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.