Petra má možnost strávit s dcerou Vánoce naprosto netradičně. Rodiče je pozvali do Egypta, kde načerpají trochu sluníčka. To ale netušila, že by jí k tomu musel dát souhlas partner. A on to odmítá udělat...
S Jirkou (27) žijeme v podstatě na nefunkční hromádce. Dcera Ema (6) se nám narodila, když mi bylo dvacet. Rozhodli jsme se, že to kvůli ní spolu vydržíme, ale asi to nebyl dobrý nápad.
Stala jsem se finančně nezávislou
Tehdy jsem si začala plnit svůj sen a stala jsem se kadeřnicí. Bydleli jsme u Jirkových rodičů, kteří měli v domě volný prostor. Vybudovala jsem si tam malou provozovnu a zvládala jsem to i tehdy, když bylo Emičce sotva půl roku. Když bylo nejhůř, pohlídali ji Jirkovi rodiče.
Brzy jsem se stala finančně nezávislou. A bylo to zhruba v době, kdy nám vztah začal krachovat. Řeknu to upřímně, bylo to vlastně naprosto perfektní. Odpadla totiž finanční závislost na partnerovi. A důvod, proč bych nemohla odejít. Přesto jsem zůstala. Někdo by to asi považoval za hloupé, ale já to dělala kvůli Emičce.
Rodiče mě pozvali do Egypta
Dnes už je to tak, že Jirka bydlí ve svém pokoji, já mám ložnici. Emička spí sama v dětském pokoji. A nikdy jí nepřišlo divné, že to rodiče mají takhle. Zkrátka je v tom odmala. Kdykoliv se toužím osamostatnit a odejít od Jirky, přijde nějaký moment, kdy vidím, jak si spolu ti dva hrají. A pak pookřeju. Jirka má s Emičkou skvělý vztah. Mě už dávno jen toleruje.
Letos se mi naskytla příležitost odletět na Vánoce do Egypta. Naši tam letí už před Štědrým dnem a místo zbytečných dárků hodlají načerpat trochu afrického sluníčka. A nás pozvali také. Jirka to hned odmítl. „Na Vánoce nebudu bůhví kde a hrát si na šťastnou rodinku, prosím tě," odpálkoval mě. „Tak já poletím s Emou sama. A ty s ní Vánoce oslavíš později. Můžeš být s rodiči," řekla jsem rázně. Tehdy na to nic neřekl. Ale už druhý den se to mělo změnit.
Nechce nás pustit na dovolenou
„Já jsem to vyprávěl Standovi v práci. A ten mi řekl, že abys někam odletěla sama s malou, musím ti podepsat na poště papír. Tak ten ode mě nedostaneš," vybalil na mě něco, o čem jsem neměla ani tušení. Nenapadlo mě, že se musím ptát, zda mé dítě může překročit hranice. Ale ukázalo se, že je to pravdivé. Aby mohla Ema odletět jen se mnou, musel by mi Jirka podepsat souhlas s vycestováním. Dokonce se vyžaduje úředně ověřený podpis. Byla jsem v šoku.
Pro nás s Emou je to první příležitost, jak se podívat k moři. Ani nevím, proč jsme vlastně nikdy neletěly. Byly by to pro ni naprosto unikátní Vánoce. Doma s Jirkou to zase bude akorát komedie a dusno. Jenže když nám to nedovolí, zřejmě budeme doma... Nevím, jak se mám v takové situaci zachovat a jak ho přesvědčit, že není důvod, proč nám v tom bránit. To si myslí, že tam zůstaneme?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.