Regina měla celý život věrného přítele Borise. Když onemocněl rakovinou, bála se, jak to dopadne. V době jeho nemoci musela odletět do zahraničí. Často si volali a vypadalo to, že Boris nad chorobou vyhraje. Pak ale přišel ten podivný sen, který znamenal jediné.
Když mi můj dlouholetý přítel Boris (42) oznamoval, že má rakovinu slinivky, dostala jsem strach. Doufala jsem ale, že bude bojovat a nedovolí nemoci zvítězit. V té době jsem musela pracovně do zahraničí. A právě během mé nepřítomnosti Boris zemřel, což jsem se dozvěděla pomocí snu, ve kterém se se mnou loučil.
Dlouholetý přítel vážně onemocněl
Boris byl něco jako můj starší brácha. Už jako děti jsme na sebe nedali dopustit. Mým nejvěrnějším přítelem byl i v dospělosti. Kdykoliv jsem měla nějaké starosti, věděla jsem, že u něj najdu pochopení a pohlazení. Naše přátelství trvalo dlouhé roky. Všechno pokazila zákeřná nemoc, která mi ho vzala.
Před dvěma lety se mi Boris svěřil, že má rakovinu slinivky a nevypadá to dobře. I když podstoupil operaci, prognóza nebyla příznivá. Nejhorší na celé situaci bylo, že právě v okamžiku, kdy mě tolik potřeboval, jsem musela odjet.
Byla jsem pracovně vyslána do zahraničí, kde jsem měla strávit tři měsíce. Než jsem odletěla, šla jsem se s Borisem rozloučit. ,,Věřím, že na mě počkáš, dokud se nevrátím,“ dodávala jsem mu odvahu, aby bojoval. ,,Kdyby ne, tak se s tebou přijdu rozloučit,“ snažil se vtipkovat. Zamávali jsme si se slzami v očích a já doufala, že se nevidíme naposledy.
Ve snu se přišel rozloučit
Během prvního měsíce, co jsme byli od sebe, jsme si alespoň volali. Boris tvrdil, že je léčba úspěšná. Ubezpečoval mě, že se cítí dobře. Byla jsem za takové zprávy ráda a věřila, že to celé dobře dopadne. Další měsíc se mi podle jeho hlasu zdálo, že je mu vážně líp. Vyprávěl, jak zase začal chodit do lesa, na místo, kde jsme si jako děti hrávali.
Nemohla jsem se dočkat, až se vrátím a přítele obejmu. Pak ale přišel ten podivný sen, který mi zvěstoval špatnou zprávu. Seděla jsem v našem oblíbeném lese na pařezu. Během chvíle se tam zjevil i Boris. ,,Musím se s tebou rozloučit,“ řekl a usedl tiše vedle mě. ,,Nemoc mě přemohla a já už nemám sílu bojovat,“ sdělil mi smutně.
,,Nemohu ale odejít, aniž bych se s tebou nerozloučil,“ dodal a lehce mě pohladil po tváři. ,,Za všechno ti děkuji. Nikdy na tebe nezapomenu.“ Já se jen dívala, jak odchází z lesa, až se úplně vypařil. V tu chvíli jsem se probudila s pocitem chladu po celém těle. Bylo to tak živé a skutečné! Hned jsem vzala do ruky telefon a vytočila Borisovo číslo.
Přítelova žena mi oznámila jeho smrt
Zvedla to jeho žena, která mi oznámila, že Boris před malým okamžikem zemřel. Se slzami v očích jsem položila telefon a propukla v pláč. Chvíli mi trvalo, než jsem si utřídila myšlenky. Ten sen nebyl jen pouhý sen. Věřím, že to byl Boris a jeho poslední rozloučení. Na pohřeb svého věrného přítele jsem přiletěla.
V životě bych si neodpustila, kdybych se s ním nerozloučila, stejně jako to udělal on. O svém snu jsem před ostatními pomlčela, vím, jak by se na mě dívali. Možná pracovalo jen moje podvědomí a sen byl pouhou náhodou. Kdo ví...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.