Rita zažila něco, co se jen těžko popisuje. Na procházce s manželem měla divný pocit spojený se zlem. Udělalo se jí natolik zle, že se musela vrátit domů. Usnula a záhy se jí zdál sen, jak v lese, kam měli původně namířeno, leží nemohoucí sousedka.
Nejsem ta, co by se před spaním dívala pod postel, jestli tam není bubák, nicméně na něco ,,víc“ věřím. Určitě na návraty duší či ochranu anděla strážného. Vím, že se na mě občas přijde podívat maminka, která před lety zemřela. To, co nás před časem navštívilo, ale nebylo nic dobrého.
Cestou do lesa jsem měla zlý pocit
Už jsem ve věku, kdy nemám zapotřebí si cokoliv vymýšlet nebo přibarvovat. Jsem racionálně smýšlející člověk, který trochu věří na nadpozemské jevy. Manžel Matěj (40) to o mně ví a bere to v pohodě. Věřím na výklady z karet či na návraty duší. Když mě navštíví moje zesnulá maminka, vždycky se mě zmocní hřejivý pocit lásky.
Neděje se to příliš často, ale jednoznačně poznám, když je poblíž. Ten večer, co jsme se šli s manželem projít, jsem také něco cítila. Tentokrát ale cosi zlého. I když byl příjemný letní večer, sotva jsme vyrazili, dala se do mě zima. Kolem jsem jasně cítila čiré zlo.
Matěj šel polní cestou jako první a já za ním. Náš pes Max vesele pobíhal kolem. Já se ale pořád otáčela a snažila se přijít na to, co se děje. Nic konkrétního jsem nespatřila, jen jsem to cítila. Když jsme vstoupili do lesa, pocit nabral na síle. Přestaly mě poslouchat nohy, třásly se mi ruce. Chtěla jsem Matěje požádat, abychom se vrátili domů, ale stěží jsem mohla mluvit.
Ve snu se mi zjevila nemohoucí sousedka
Až když se na mě podíval, zjistil, že se mnou není něco v pořádku. ,,Panebože, co ti je?“ zděsil se. Tichým hlasem jsem pronesla: ,,Chci domů.“ Měla jsem pocit, že jsem na pokraji sil. Matěj mě podepřel a otočili jsme se k návratu. Max přiběhl a šel poslušně u nohy. On, který na povely moc nedá. Měl sklopené uši a bedlivě sledoval okolí.
Když jsme došli domů, Matěj mě uložil do postele. Já na pár minut usnula. Zdál se mi sen, v němž figurovala naše stařičká sousedka. Ležela v lese, ze kterého jsme právě přišli. V tu chvíli jsem se probudila a zvolala na manžela. ,,Matěji, v tom lese leží Růžena. Musíš jí pomoct,“ prosila jsem ho.
To, že mi nevěří, dal jasně najevo, ale na moje naléhání se vydal do lesa. Já znovu usnula. Nevím, jak je to možné, ale sen mi projektoval nejen manželovu cestu, ale i to, jak nalezl sousedku, která už měla na kahánku. Poté se sen přerušil a já spala tvrdě až do rána. Když jsem vstala, bylo mi zase dobře.
Sousedka se na mě napojila, abychom ji zachránili
Sotva mě Matěj spatřil ve dveřích, zděšeně se na mě podíval a řekl: ,,Jak jsi věděla, že tam ta sousedka je?“ divil se. ,,Bylo to nějaké tušení,“ odvětila jsem. ,,Chápeš, žes jí zachránila život?“ sdělil mi a sklopil hlavu do dlaní. ,,Ještě chvíli by tam ležela a umřela by. Je to až k neuvěření,“ pronesl nevěřícně.
,,Máš se za ní stavit, až ti bude dobře,“ vzkázal. Za pár dní jsem sousedku navštívila v nemocnici. ,,Byla jste jediná, kdo mě napadl, abych se na něj napojila. Zachránila jste mi život,“ děkovala mi. To, co kolem nás cestou do lesa obcházelo, byla smrt. Tentokrát si ale na své nepřišla.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.