Roman se ocitl v nezáviděníhodné situaci. Jeho dospělá dcera se po několika letech vrátila do Čech. Neměla kam jít, a tak Romana požádala o azyl. Problém je v tom, že si nerozumí s jeho přítelkyní Marií.
Když mi Nikola (38) před dvanácti lety oznámila, že odlétá do Anglie, zuřil jsem. Přišlo mi to tak nezodpovědné a riskantní, že jsem s ní přes rok nemluvil. Zlobil jsem se, že mě tady nechala s její matkou, se kterou jsme si nerozuměli.
Po roce jsme se spolu zase začali bavit
Vydržel jsem trucovat rok. Pak to na mě padlo. Touha vědět, jak se moje dceruška má. Zda je úspěšná tak, jak si vysnila. Nejprve jsem jí napsal email. Byla štěstím bez sebe, že jsem se konečně umoudřil. Denně jsme si volali přes skype. Nikča byla spokojená. Našla si tam muže, dobrou práci, a dokonce si splnila dávný sen.
Vždycky hodně tíhla ke sportu. V Anglii si udělala kurz instruktorky zumby a fitboxu. Po pár hovorech jsme se domluvili, že za ní přiletím. Ten týden utekl jako voda, ale náležitě jsme si to spolu užili. Přítel Josh byl skvělý chlap, který se o moji princeznu dobře staral. V návštěvách jsme se začali pravidelně střídat.
Za ty roky se událo hodně věcí. S Nikčinou matkou jsem se rozvedl a začal nový vztah. Koupil jsem větší byt a žil si konečně po svém. Byla to ostatně Nikola, kdo mi vždycky říkal: ,,Tati, musíš žít. Nejde se pořád řídit tím, co chce mamka. Přece i ty máš sny.“ Její slova mě donutila se nad svým životem zamyslet a ještě s ním něco udělat.
Já se rozvedl a našel si novou přítelkyni
Roky ubíhaly a já vážně začal zase žít. Jsem v hloubi duše rocker, který díky přítelkyni Marušce (64) znovu ožil. Marie se mnou obrážela všechny možné kulturní akce. Ani v našem věku jsme neměli problém vyjet na fesťák a spát pod širým nebem. Opět jsem se cítil šťastný.
Roky bylo všechno dokonalé. Chlapi v mém věku si ťukali na čelo, že jsem se na stará kolena zbláznil. Mně to bylo jedno. Žil jsem podle sebe. Jenže nedávno se to změnilo. Nejdříve mi Nikola volala, že kvůli covidu přišla o práci. Ať se snažila sebevíc, novou už nenašla.
Když se pak i rozešla s Joshem, byla na dně. ,,Tati, já se vracím domů,“ zaznělo při posledním telefonátu. ,,Kde budeš bydlet?“ zajímal jsem se. ,,To je právě ono. Chtěla jsem tě poprosit, jestli by to nešlo dočasně u tebe. Jen do doby, než si najdu práci a budu mít peníze na vlastní bydlení,“ předestřela svůj plán.
Dcera s přítelkyní se bohužel nesnesou
Copak jsem jí mohl říct ne? Vlastnímu dítěti? Mám byt 4+1, takže místa je tu dost. Problém tkví někde jinde. Marie si s Nikolou vůbec nerozumí. Liší se snad úplně ve všem. Marie nerespektuje dceřino soukromí. Leze jí do pokoje a hlídá jí, kdy se vrací domů.
Nikola zase nerespektuje pravidla naší domácnosti. Nepodílí se na ničem, co je třeba. Denně se ty dvě jen hádají a urážejí. Marie mi dala nůž na krk: ,,Takhle to dál nejde. Buď já, nebo Nikola. Byt je pro nás dvě moc malý. Rozhodni se!“ Polilo mě horko. Miluju je obě, ale každou jinak. Dceru přece nevyhodím na ulici pro pár nevynesených odpadků. Současně nechci přijít ani o Marii, protože jsem s ní šťastný. Myslel jsem si, že v tomto věku už se budou obě chovat dospěle.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.