Šarlota (24): Místo romantického víkendu ve dvou jsme utíkali před něčím, co žije ve sklepě staré chalupy

S Dušanem (26) chodím už dva roky. Na začátku září mě pozval na chalupu, která patřila jeho prarodičům. Měl nás čekat romantický víkend ve dvou. Místo toho jsme však zápasili s neznámou sílou, která nás pořádně vyděsila.

Mohlo by Vás zajímat:

Růžena (55): Na duchy jsem nikdy nevěřila, ale události na chalupě mě přiměly změnit názor

Na chalupě se v noci ozývaly rány ze sklepa

Když Dušan přišel s tím, že bychom si mohli zajet na víkend na chalupu jeho prarodičů, nadšeně jsem souhlasila. Byla postavena ve skalách, všude kolem je les. Pro romantiku ve dvou jako dělané. Hned po příjezdu jsme si zatopili v kamnech a uvelebili se k televizi. Předem jsme věděli, že budeme spát v dolním patře, protože nahoře bychom zmrzli.

Kolem jedné jsme ulehli do postelí a těšili se na klidnou noc v přírodě. Chvíli na to jsme zaslechli rány, které vycházely ze sklepení. „Dušane, někdo tam je," strčila jsem do něj. I když se mu dvakrát nechtělo, vzal si kabát a společně jsme se tam šli podívat.

Sklep byl umístěn pod chalupou, vchod do něj je přes masivní železné dveře. A právě na ně někdo bušil. „Kdo tam je?" zeptal se Dušan nesměle. Bouchání utichlo a vyměnilo ho podivné vzdychání a broukání. „Jdeme raději zpátky," zavelela jsem.

Mohlo by Vás zajímat:

Dominika (18): U babičky na chalupě jsem zažila své poprvé s nadpřirozenem

Viděla jsem temnou postavu

Obešli jsme všechna okna a dveře, abychom se ujistili, že je všude zavřeno. Pak jsme zalezli do postele a Dušan měl na stolku připravený nůž. Zatímco on usnul, já to nedokázala. Pořád jsem čekala, kdy ty zvuky znovu uslyším. Nakonec se mi to podařilo zaspat. Znovu jsem se probudila ve čtyři ráno, byla totiž ukrutná zima.

V našem pokoji byla všechna tři okna dokořán. Vstala jsem a rychle je zavřela. „Vstávej," řvala jsem na přítele. Ten se jen přetočil a dál spal. Šla jsem se pro jistotu podívat po celé chalupě. Nestačila jsem se divit, protože všude byla otevřená okna. Cestou do pokoje jsem se stavila na toaletě.

Když jsem si šla umýt ruce, od umyvadla jsem ve dveřích viděla postavu. V domnění, že je to Dušan, řekla jsem mu: „Myslím, že tu někdo je. Měli bychom hned ráno odjet." Postava ve dveřích ale dál nehnutě stála a ve stínu temného světla jsem jí neviděla do tváře. Poté odešla.

Mohlo by Vás zajímat:

Hanka (26): Měli jsme se postarat o strejdův dům během jeho dovolené. S brekem jsme utíkali pryč

Z chalupy jsme utíkali opravdu rychle

Pořád jsem si myslela, že je to Dušan. Jenže když jsem přišla do pokoje, ten tvrdě spal. Dostala jsem ještě větší strach. Ulehla jsem vedle něj a snažila se ho vzbudit. „Dušane, někdo tady je. Viděla jsem u koupelny postavu," chrlila jsem na něj. Celý rozespalý se posadil a snažil se mi vysvětlit, že tu jsme sami.

Jak to dořekl, z obýváku se ozvala rána! Dušan tam hned vyběhl a čekala ho pohroma. Všechny knížky byly poházené na zemi. Běžel ke dveřím, aby případného zloděje chytnul. Jenže nikoho nenašel. Vchodové dveře byly zamčené. „Už mi věříš?" reagovala jsem na jeho vyděšený výraz.

„Odjíždíme a to teď hned!" zavelela jsem a přítel se nebránil. Naházeli jsme věci do auta a pláchli pryč. Když jsme odjížděli, světlo před chalupou třikrát zablikalo. Ať to bylo cokoliv, určitě to s námi nemělo dobré úmysly.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Michael (31): Doma nacházím podivné čáry. Když jsem zjistil, co je způsobuje, dostal jsem strach

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.