Vráťa nechápe, co se stalo s jeho přítelkyní. Karin byla vždycky společenská a zábavná. Teď jen sedí doma a brouzdá po sociálních sítích. Vráťa cítí, že musí něco udělat, jinak to špatně skončí.
Jsem si plně vědom, jak moc s každým z nás zametla pandemie koronaviru. Někdo přišel o práci, jiný rovnou bojoval o život. My s Karin (26) jsme všechny lockdowny a další nepříjemnosti nesli celkem dobře. Dopad celé situace se na přítelkyni začal projevovat až teď.
Během pandemie koronaviru jsme se odcizili
Měli jsme obrovské štěstí v tom, že oba můžeme pracovat z domova. Já jsem IT analytik, Karin se živí jako účetní na volné noze, takže pro ni to byla úplná pohoda. Myslím, že jsme nebyli jediní, kdo si po čase začal lézt na nervy. Já hledal jakoukoliv záminku na chvíli vypadnout.
Nejhorší to bylo v době, kdy člověk nemohl vyjet z okresu. Pak jsem byl šťastný za pivo přes plot se sousedem. Karin byla pořád doma. Svoji potřebu s někým komunikovat začala uspojovat prostřednictvím videohovorů. Mě to nenaplňovalo, takže jsem se často vytrácel na pokec.
Karin začala časem dělat i živá vysílání toho, jak peče nebo cvičí. Sama byla překvapená, kolik lidí tím na sociální síti přilákala. Mezi námi to ale rozevíralo propast. Každý jsme svůj volný čas trávili po svém. Já s Vaškem odvedle na zahradě, kde jsem mu pomáhal předělat plot, Karin doma u počítače se zapnutou kamerou.
Přítelkyně přestala jevit zájem o společenský život
Když se znovu otevřely okresy a postupně se rozvolňovalo, cítil jsem obrovskou potřebu chodit mezi lidi. Těšil jsem se zase do kanceláře, kde s kolegy proberu aktuální dění face to face. Karin se do práce nehrnula. Dál dělala z domova.
Jediné, co měnila, bylo oblečení pro odpolední natáčení živých vstupů. Cokoliv dělala, natáčela nebo pouštěla živě. Někdy se i stalo, že mě dala do záběru, aniž bych si toho všiml. Pak jsem ze záznamu zjistil, že třeba natáčela naši hádku. To jsem opravdu vypěnil.
Tušil jsem, že jí doma začíná šplouchat na maják, tak jsem ji lákal někam ven.,,Dneska nikam nejdu. Mám v sedm večer živák,“ odbyla mě při pozvání na večeři. ,,Navíc covid pořád řádí a já to nechci chytit,“ dodala a zavřela se v pokoji. I já měl a pořád mám z nákazy respekt, ale nezavřu se kvůli tomu doma. Potřebuji lidi, kontakt a společenský život. Myslím si, že samota nepřináší nic dobrého.
Nechce jet na Vánoce ani k rodičům
Karin bezmála rok pořádně nevytáhla paty z domu. Jednou byla donucena, protože dostala zánět středního ucha a musela k doktorovi. Jinak je pořád doma. Nákupy i nadále objednává on-line. Když jsem nedávno plánoval, jak to bude na Vánoce, dostal jsem studenou sprchu. ,,Letos pojedeme k vašim, viď?“ ujišťoval jsem se.
,,Nejedeme nikam. Mě v této době nikdo nikam nedostane. Tak si s nimi zavoláme, nebo jim nahraju nějaké video,“ pronesla a moje žárovička se rozblikala. ,,Prosím? To už přeháníš, ne? Já nechci být na Vánoce sám. Pokud nepojedeme k vašim, tak pojedu k rodičům sám,“ nadhodil jsem. ,,Jeď si, kam chceš. Já budu doma,“ uzavřela debatu.
Vůbec Karin nepoznávám. Stal se z ní vlk samotář, který nemá zájem o život za dveřmi našeho bytu. Věřím, že za tím stojí pandemie, ale musím ji z toho dostat, protože tohle nemůže skončit dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.