Simona (22): V noci začalo samo hrát tátovo piano. Zvěstovalo smutnou novinku

Bydlím s rodiči ve dvougeneračním domečku, kde mám pro sebe celé první patro. Rodiče žijí dole.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (38): Nechápala jsem, proč mě švagrová nesnáší. Nikdy by mě nenapadlo, že se známe z minulých životů

Na piano nesměl hrát nikdo krom táty

V domě je jedna místnost, kam nikdo nesmí. Otec tam má velmi staré, ale funkční piano. Umíme na něj hrát jen on a já. Málokdy se ale stane, že by mě k němu pustil. Na piano je velmi háklivý. Všichni to respektujeme. Občas ale, když není nikdo doma, jdu si na něj tajně zabrnkat. Myslím si, že to táta ví, ale nemá důkaz, tak to tiše toleruje.

Zhruba přede dvěma lety jeli rodiče na dovolenou. Zůstala jsem v domě týden sama. Nejsem ten typ, co by si pozval bandu lidí a popíjel. Přece jenom už nejsem puberťák. Místo toho jsem chodila tajně hrát na piano. Vždy, když jsem skončila, hodila jsem přes něj deku. Přesně tak, jak to měl táta rád. Vždy říkal: „Na piano se nesmí zbytečně prášit.“

Rodiče se měli vrátit za tři dny. Jednou v noci jsem ale slyšela, jako by někdo hrál na piano. „To zní, jako by se táta vrátil dřív,“ říkala jsem si pro sebe. Když jsem ale vykoukla z okna, auto rodičů před domem nestálo. Kdo na to piano tedy hraje? Píseň, která se domem linula, navíc byla tátova autorská. Složil ji před pár lety. Zároveň to byla píseň, již si přál nechat zahrát na pohřbu.

Mohlo by Vás zajímat:

Marika (29): Schválně jsme hledali dům s hrůzostrašnou historií. To, co jsme našli, ale předčilo naše očekávání

V noci mě vzbudil zvuk piana

Šla jsem se podívat, co se v pokoji děje. Jakmile jsem ale otevřela dveře, zvuk utichnul. Piano bylo přikryté dekou tak, jak to má být. „Tak to se mi asi jenom zdálo,“ řekla jsem si a šla si lehnout. Sotva jsem ale dolehla, hudba se znovu rozezněla. Raději jsem schovala hlavu pod peřinu a snažila se usnout. Nahánělo mi to strach.

Hned ráno jsem se šla na piano podívat, ale bylo pořád přikryté. Nedávalo to smysl. Napadlo mě, že zavolám rodičům. Otec měl telefon nedostupný a matka ho nebrala. Cítila jsem, že něco není v pořádku. K večeru se piano opět samo rozehrálo. Začínala jsem být zoufalá.

Pak se rozezvučel telefon. Volali mi z nemocnice, že táta měl infarkt a bojuje o život. Když jsem za ním dorazila, lekla jsem se, jak vypadá. Všude kolem něj byly hadičky a přístroje. Naklonila jsem se k němu a zašeptala mu: „Včera hrálo samo tvoje piano. Hrálo píseň, kterou jsi sám složil. To jsi byl ty? Jsi někde mezi životem a smrtí? Vrať se, prosím, dolů, tati. Potřebuji tě.“

Mohlo by Vás zajímat:

Diana (35): Syn plakal, že za ním chodí v noci nějaká holčička. Šokovalo mě, kdo by to mohl být

Byl to táta, který bojoval o život

Trvalo týdny, než se z toho táta dostal. Bohužel, má následky v podobě nehybné levé ruky. Když jsme se o tom spolu s odstupem času bavili, řekl mi, že se v jednu chvíli dostal na zvláštní místo. „Stál tam muž, který se mě ptal, co bych teď nejraději udělal. Já jsem řekl, že bych si chtěl naposledy zahrát na piano.“

„Možná už to bylo nebe. Muž mi umožnil, abych si zahrál. Usedl jsem za piano a zahrál tu svoji píseň, protože jsem si myslel, že jsem mrtvý,“ řekl táta. Pak dodal: „Jenže pak jsem slyšel tvůj hlas, jak mi říkáš, abych se vrátil. A tak jsem zabojoval a jsem tady.“ Pohladil mě po tváři. Věřím, že tu noc, kdy jsem slyšela hrát piano, to byl táta.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (69): Vnučka tvrdila, že mi manželův duch chce ublížit. Vypravily jsme se ho odprosit na hřbitov

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.