Sofie (22): Šla jsem na potrat, protože přítel dítě ještě nechtěl. Ukázalo se, že důvod byl jiný

Dalibora (23) mi představil přítel mojí sestry. Byl to jeho dobrý kamarád. Jiskra lásky a vášně přeskočila velmi rychle.

Mohlo by Vás zajímat:

Jarmila (58): Snacha mě nemá ráda. Oznámila mi, že půjde na potrat, aby mi zkazila radost

Pocity štěstí

Někdy nám štěstí přijde naproti a my nemusíme nic udělat. Tak bych popsala svůj vztah s Daliborem. Měla jsem po našem seznámení pocit, že mi svět leží u nohou. Každé ráno jsem se probouzela s blaženým výrazem. Ten pocit štěstí byl nepopsatelný. Najednou mi ani nevadilo chodit do práce.

Mým světlem života se stal právě Dalibor. Dělali jsme si, co jsme chtěli. Jezdili po výletech, vymetali bary. Nic nás netížilo. Užívali jsme si jeden druhého. Když má vedle sebe žena toho správného muže, neubrání se myšlence na děti. Nahlas jsem o tom nemluvila, ale ve skrytu duše jsem si přála, aby právě on byl otcem mých dětí.

Někdy se to, co si přejeme, stane. Po dvou letech, co jsme spolu chodili, jsem otěhotněla. Byla jsem přesvědčená, že bude Dalibor skákat do stropu radostí. Sice jsme toto téma nikdy neotevřeli, ale nebyl důvod, proč by dítě nechtěl. Nechtěla jsem na nic čekat. Jakmile mi doktor potvrdil, že ve mně roste nový život, chtěla jsem se s Daliborem o radost podělit.

Mohlo by Vás zajímat:

Václav (45): Náš syn je autista, vinu kladu sobě. Manželka se zachovala hanebně

Dítě ještě nechtěl

Nachystala jsem doma načančanou večeři při svíčkách. Jemu jsem nalila víno a sobě vodu. „Co slavíme, miláčku?“ zeptal se. Neměla jsem připravenou žádnou řeč, takže jsem to řekla tak, jak jsem to cítila: „Budeš táta. Jsem těhotná.“ Jeho zlost se nedala přehlédnout. Odhodil příbory na talíř a řekl: „Jak se to mohlo stát? Dá se s tím ještě něco dělat?“

„Jak to jako myslíš?“ ptala jsem se nervózně. „No, můžeš jít ještě na potrat?“ zeptal se naprosto vážným hlasem. „Já dítě prostě ještě nechci.“ Můj sen o dokonalém životě se vmžiku rozplynul. Měl pocit, že je ještě příliš mladý na to, aby nesl zodpovědnost za někoho dalšího. Chtěl si zkrátka ještě užívat svobody.

Donutil mě udělat něco, co bylo proti mé vůli. Šla jsem na potrat. Byl to počátek těhotenství, takže to bohužel šlo. Byl to nejhorší den mého života. Zatratila jsem lidský život, aniž bych s tím souhlasila. Navíc jen kvůli tomu, abych o Dalibora nepřišla. Cítila jsem se mizerně.

Mohlo by Vás zajímat:

Tamara (32): Přítel se lekl svatby a dítěte. Odešel a jako omluvu mi koupil psa

Všechno bylo špatně

Trvalo mi pár měsíců, než jsem se s tím v rámci možností srovnala. Pocit viny mě ale bude pronásledovat celý život. Během doby, kdy jsem se snažila psychicky srovnat, mi uniklo, že Dalibor se chová jinak. Vracel se domů později. Mezi námi to skřípalo. Přitom já ho potřebovala jako podporu. Bylo to těžké období.

Když jsem se vracela jedno odpoledne z práce, potkala jsem svoji sestru. Nešlo si nevšimnout, že má veliké bříško. Byla těhotná. Mně se znovu vrátil ten ošklivý pocit z toho, co jsem udělala. Jí jsem to samozřejmě přála. „Kdo je ten šťastný?“ zeptala jsem se jí. Ucukla pohledem a šeptem řekla: „No přece Dalibor.“

„Jako můj Dalibor?“ vyhrkla jsem. „Tvrdil, že už ti to řekl,“ špitla do ticha. Beze slova jsem odešla a spěchala domů. Seděl doma u televize. „Je to pravda? Čekáš dítě s mojí sestrou?“ Vedle sebe měl položené kufry. Byla to jasná odpověď. Políbil mě na tvář, řekl promiň a odešel. On dítě chtěl, ale ne se mnou. Netuším, zdali mi bude stačit celý život na to, abych se s tím smířila.

Mohlo by Vás zajímat:

Soňa (41): Pomáhala jsem sestře, protože byla na dítě sama. Teď mi řekla, že otcem je můj manžel

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.