Tereza (26): Můj nový objev celé první rande promlčel. Proč, to jsem zjistila, když jsem potkala jeho matku

Jindřich (30) toho moc nenakecá. Zprvu jsem si myslela, že je jen nervózní. Copak mu přijde normální, že mluvím jen já? Evidentně na to byl zvyklý už z domova. Když mi představil matku, ihned jsem pochopila. 

Mohlo by Vás zajímat:

Daniel (22): Okouzlila mě krásná bruneta, ale já vůl jsem první rande totálně zpackal

Přítel celé první rande promlčel

S Jindřichem jsme se dali dohromady na seznamce a delší čas jsme si jen psali. Zvykla jsem si na jeho humor a líbilo se mi číst si od něj zprávy každé ráno i večer. Na naše první setkání jsem se moc těšila. Abych utlumila rostoucí nervozitu, sešla jsem se nejprve s kamarádkou a dala si panáka.

Jak mi pěkně panáček rozvázal jazyk, s Jindřichem jsem se rozpovídala a až po hodině si všimla, že jsem ho pomalu nepustila ke slovu. Donutila jsem se potlačit proud dotazů a nechat mu trochu prostoru. Ukázalo se, že Jindřich byl spokojený s tím, když jsem mlela páté přes deváté. Nebyl totiž moc výřečný. „Takže ty jsi analytik a v čem spočívá ten tvůj job?“ vyzvídala jsem. „To by tě asi unudilo,“ odvětil.

„Máš sourozence, vídáte se často?“ nedala jsem se tak snadno odbýt. „Bráchu, žije v Německu,“ odpověděl Jindřich znovu velmi stručně. Po jeho krátkých odpovědí následovalo dlouhatánské trapné ticho. „Aha, já mám dvě ségry. Odmala jsme se mlátily a pak jsme se jednou zamilovaly do stejnýho kluka na chalupě…,“ pokračovala jsem ve vyprávění, abychom tam na sebe jen tak nekoukali. Jindřichovi se očividně ulevilo. Když jsem měla slovo já, uvolněně se smál a sem tam přihodil jednoslovnou reakci. A tak jsem blekotala až do rozloučení. 

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (45): Přišla mi od manžela fotka, kde nebyl oblečený a lákal mě na schůzku. Nebyla pro mě

Dala jsem mu druhou šanci v kině

Když se u nás doma mlčelo, znamenalo to průšvih. Miluju slovíčkaření, vyprávění a zábavu. To všechno mi na naší schůzce s Jindřichem proklatě chybělo a byla jsem z toho dost nesvá. Je pravda, že to vyvážil pusou na rozloučenou, která stála za to. „Mlčel? Jako pořád?“ nechápala moje kamarádka, když mě následující den „vyslýchala“. 

„Občas to mlčení posílí pokrčením rameny a úsměvem. Nebo na mě mrkne,“ pronesla jsem sklesle. Kamarádka se oklepala odporem. Je pravda, že mi Jindřich psal moc krásné zprávy o tom, jak jsem se mu líbila. Pozval mě do kina a já mu chtěla dát ještě jednu šanci. Navíc – v kině se stejně nemluví.

Vyšli jsme ze sálu, druhou polovinu filmu mě držel za ruku a bylo to moc fajn. Jenže pak zase došlo na to jeho mlčení a mně se chtělo křičet. „Jak se ti líbil ten film? Pochopils ten konec? Mě to dost mátlo,“ pronesla jsem asi po deseti minutách tiché chůze městem. Jindřich pokrčil rameny a usmál se. 

„Ty toho moc nenamluvíš, viď?“ řekla jsem na rovinu. Asi jsem ho vykolejila, úplně zčervenal a začal se omlouvat. Bylo mi ho děsně líto. Abychom to zamluvili, začali jsme se líbat, a tak jsem ho pozvala k sobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (32): Na seznamce jsem poznala úžasného sympaťáka, první rande ale skončilo fiaskem

Zjistila jsem, odkud vítr vane

Ráno po vášnivé noci jsem doufala, že se mu rozvázal jazyk. Připravila jsem snídani, ale ticho kolem by se dalo krájet. Slyšela jsem, jak Jindřich polyká. Zuby nehty se donutil sem tam k nějaké větě. Cestou do práce jsme narazili na jeho mámu, která pracuje nedaleko. 

„Co ty tady? Jindříši, máš doma dopis z úřadu a otec ti vzkazuje, že čeká s tou komodou, až mu pomůžeš. Sousedka vyprávěla, že tě potkala včera v kině, to je tvoje kamarádka? Ukaž to sako, říkala jsem ti, že ho přešiju…,“ pokračovala dál, aniž by Jindřich cokoliv odpověděl. Soustrastně jsem na něj pohlédla a začínala chápat, odkud vítr vane.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Max (28): Pozval jsem kolegu na rande, bohužel jsme v restauraci potkali moje rodiče

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.