Když Terezčin manžel spáchal sebevraždu, vyplavalo na povrch mnoho věcí. Vedl dvojí život. Měl další ženu a s ní dítě. Tato partnerka z něj vysávala peníze i život a právě to ho donutilo k sebevraždě. Jeho rodina za to ale soudí Terezu.
Žila jsem po Jindřichově boku bezmála dvacet let. Zcela mi unikalo, že vede dvojí život. Nebyl jen otcem našich dětí. Jeho situace ho donutila, aby se zadlužil. Když už toho na něj bylo moc, sáhl si na život. Musela jsem se v jednu chvíli poprat hned s několikanásobnou bolestí.
Manžel vedl dvojí život
To, že s někým žijete tak dlouho, jako já s Jindrou, ještě neznamená, že o něm víte všechno. Nepoznala jsem, že má ještě jeden život. To vyplavalo na povrch, až když už bylo pozdě cokoliv řešit. Jindra se do toho zamotal. Už nebylo cesty zpět. Zvolil si velmi zbabělou cestu. Spáchal sebevraždu. O tom, že má ještě jednu partnerku a s ní dítě, jsem se dozvěděla až z dopisu na rozloučenou.
Občas jsem si říkala, co s ním je, protože byly doby, kdy byl přehnaně podrážděný a nervózní. Nejvíce na téma rodiny a peněz. Začal šetřit, kde to šlo. Neviděla jsem, co je za tím doopravdy. Jeho obavy o naše finance jsem svalovala na všeobecné zdražování. V dopise, který po sobě zanechal, mi dopodrobna osvětlil, jak se věci měly.
S Laurou udržoval vztah téměř patnáct let. Zplodil s ní syna, kterého miloval. Laura o mě věděla. Ze začátku po něm nic nechtěla. Vše se změnilo právě po narození jejich syna. Měla vysoké nároky na život. Vydírala ho, že pokud jí nebude nosit dost peněz, všechno se dozvím. Tam začalo Jindrovo zadlužování.
Dvojí život ho dohnal k sebevraždě
Divím se, že po něm v bance nikdy nechtěli ručitele. Jistý čas dokázal všechno splácet, ale na úkor naší rodiny. Proto jsme si museli utahovat opasky. Aby měla Laura to, co chce. Jindra se musel po čase obrátit na nebankovní společnosti. Dostal se do rychlého kolotoče splátek. V dopise na rozloučenou uváděl i období, kdy mu došlo, že je v pasti.
Matně jsem vzpomínala, co se v té době dělo u nás. Hádali jsme se vlastně pořád. Kdyby tak tehdy něco řekl. Sice nevím, jak bych se zachovala, ale nemusel si kvůli tomu brát život. Laura ho svými nároky natolik deptala, že už nedokázal fungovat dál. „Už nemůžu. Topím se ve lžích, v dluzích. Tobě jsem ublížil a s tím nemůžu žít," cituji slova z dopisu.
Když mi volali, že našli Jindru oběšeného na naší chatě, zhroutila jsem se. Nic z toho, co vím teď, jsem v daný okamžik nevěděla. Během minuty se mi rozpadl celý život. Zajímalo mě proč... Proč to udělal? Pak se mi dostal do rukou ten dopis. Závěrem se mi v něm omlouvá a uvádí, že mi bez něj bude stejně líp.
Podle rodiny mohu za smrt manžela já
Takže jsem musela přijmout fakt, že mě dlouhých patnáct let podváděl. I to, že má další dítě. Že mě vystavil velikým dluhům. Když se ozvala jeho rodina, dostala jsem poslední ránu. Jindrovu smrt svedli na mě. „Kdyby ses o něj víc zajímala, nemuselo se to stát," spustila na mě tchýně. „Zabila si mi syna. Z duše tě za to nenávidím," pronesla zle.
A tak jsem si začala pokládat otázku. Vážně za to mohu já? Nebyl to Jindra, kdo vedl dva životy? Nebyl to on, kdo se zadlužil? Jeho rodina vidí jedno - viník jsem já. Takže splácím dluhy za manželovu druhou rodinu, dusím v sobě vztek, že jsem měla roky parohy. A ještě mám nést zodpovědnost za jeho smrt? To je na mě moc. Místy se mu nedivím, že ten nátlak nevydržel.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.