Uršula měla před časem vidění, spatřila v něm všechny své zesnulé příbuzné. Mezi nimi ale byla i matčina kamarádka Kristýna. Smysl to začalo dávat, až když jí matka řekla, že Kristýna spáchala sebevraždu. Uršula se teď snaží pochopit, proč se zjevila zrovna jí.
Nikdy jsem se nezajímala o nadpřirozené věci. Nevěřím na znamení, sny nebo duchy. I tak si ale musím přiznat, že to, co se mi nedávno stalo, nelze vysvětlit rozumem.
Matčina kamarádka konečně našla štěstí
Moje maminka měla dlouhé roky jednu kamarádku. Jmenovala se Kristýna a podle toho, co mi o ní mamka vyprávěla, měla většinu života smůlu. Lidé ji obvykle jen využívali a platilo to zejména o mužích. Za svůj život jsem s ní prohodila jen pár nezávazných vět. Na můj vkus byla příliš tichá, až bych řekla, že byla divná.
Mamka ji však z nějakého důvodu měla ráda. Možná si to nechtěla přiznat, ale je pravděpodobné, že se s ní přátelila z lítosti. Kristýna totiž nikoho jiného neměla. To se ale jednoho dne změnilo. Ona se snad poprvé ve svém životě zamilovala. A to tak moc, že se za tím mužem odstěhovala a po čase dokonce porodila dítě.
Občas mamce zavolala a ta jí přála z celého srdce štěstí. Protože pokud si ho někdo vážně zasloužil, byla to právě Kristýna. Její manželství vydrželo sotva deset let. Jednoho dne se mamce svěřila, že ji manžel požádal o rozvod. Mamka se o ni bála, protože mluvila z cesty. Naznačila, že už nemá smysl žít.
Měla jsem vidění
Pár měsíců na to jsem měla sen, lépe řečeno jakési vidění. Byla jsem doma a ležela ve své posteli v podivném stavu. Jako kdybych spala, ale přitom byla vzhůru. Byla jsem v bílé místnosti. Nikde nic nebylo. Pak se z dálky vynořilo několik lidí. Byla tam moje zesnulá babička, děda, tetičky, dokonce přiběhl i pes, který mi v dětství zemřel.
Všichni mě pozdravili, až na Kristýnu. Prošla kolem mě, jako kdyby mě neviděla. Snažila jsem se ji pozdravit, ale ona mě ignorovala. Navíc měla zcela nepřítomný výraz. Volala jsem na ni, ale nereagovala. Poté jsem přišla k sobě. Cítila jsem se zvláštně. Přehrála jsem si celou tu situaci. Když mi došlo, že jsem viděla jen mrtvé lidi, zalekla jsem se.
Večer přišla mamka a nenesla dobré zprávy. Byla bledá jako stěna a celá se klepala. „Kristýna..." pronesla tiše. „Kristýna je mrtvá..." dostala ze sebe a zhroutila se k zemi. „Co se stalo?" řekla jsem a usedla k mamce. „Spáchala sebevraždu. Skočila z mostu," rozbrečela se.
Proč se zjevila zrovna mně?
„Dlouho se ji snažili oživit, ale byl to marný boj," dodala po chvíli. A já si vzpomněla na své vidění. Moc mi to ale nedává smysl. Neměla jsem s Kristýnou žádný blízký vztah. Skoro jsem ji neznala. Proč se mi zjevila společně s dalšími mrtvými z mé rodiny? Proč zrovna mně? Chtěla jsem to mamce říct, ale stále není v dobrém stavu.
Každý den to nosím v hlavě a snažím se najít odpověď. Říkám si, jestli se tomu dalo předejít. Po čase vyšlo na povrch, že Kristýna neunesla rozvod. Rozhodla se, že bude lepší zemřít. Dodnes mě z toho bolí u srdce.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.