Valérie (19): Babička se s námi po smrti přišla postupně rozloučit. Při poslední návštěvě si s sebou něco odnesla

Když babička Jolana po dlouhé nemoci zemřela, moje mamka po ní jako jediná dcera zdědila starší domeček a postarat se musela také o jejího psa Huga. Ten odchod své paničky nesl velmi těžko. Už to nebyl veselý hravý psík, ale hotová hromádka neštěstí. Slíbili jsme si, že se o něj postaráme přesně tak, jak to dělávala babička.

Mohlo by Vás zajímat:

Magdaléna (48): Vykašlala jsem se na mámu, když mě nejvíc potřebovala. Dává mi to najevo i po smrti

V noci mě vzbudil pocit, že mi někdo sedí na posteli

Jola o dům už roky nepečovala, takže nás čekaly rozsáhlé úpravy, aby nám dům nespadl na hlavu. Mamka v něm ale chtěla nechat původní vybavení. Tolik jí připomínalo maminku! Neměla sílu se ho zbavit. Rekonstrukce trvala skoro rok, než jsme se mohli nastěhovat. Nikdo nevěděl, co máme čekat od první noci v domě.

Mám pokoj ve druhém patře. Nade mnou už je jen půda. Mamka s taťkou obývají ložnici dole. V noci jsem se vzbudila s pocitem, že mi někdo sedl na postel. ,,Mami?“ promluvila jsem do tmy. Nikdo se neozval. Znovu jsem si lehla, když vtom jsem zaslechla šepot. Velmi mi připomínal babiččin hlas. ,,Babi?“ zkusila jsem. V tu chvíli spadly na zem noviny.

Okno jsem měla zavřené, průvan je tedy shodit nemohl. Muselo to být něco jiného. Chtěla jsem znovu usnout, ale nebylo mi přáno. Zaslechla jsem psí vytí. Šla jsem k oknu a zadívala se ven. K domku patřila ještě zahrada. Na té stál velký ořech a pod ním lavička, na které babička ráda relaxovala s Hugem. Zadívala jsem se na lavičku a rozeznala na ní sedící postavu.

Mohlo by Vás zajímat:

Barča (36): Tchyně slíbila, že se po smrti přijde podívat na vnučku. Pak se jednou o půlnoci stalo něco mimořádného

Nikomu jsem se se svým zážitkem nesvěřila

Vyběhla jsem ven jen v noční košili a namířila si to rovnou k lavičce. Nikdo tam ale nebyl. Hugo se nicméně točil dokola a radostně vrtěl ocáskem, jako by ho někdo drbal. ,,Ona tu je, viď, chlupáči?“ pronesla jsem do ticha a zadívala se na nebe. Šla jsem si lehnout s velmi zvláštním pocitem. Když jsem vešla do pokoje, ucítila jsem babičku. Vždy voněla naftalenem. V tu chvíli jsem měla dojem, jak by právě pokojem prošla. Tak moc byl všude cítit. Ulehla jsem a spala tvrdě až do rána. Nikomu z rodiny jsem se se svým zážitkem nesvěřila. Už se to také nikdy neopakovalo.

Zhruba za měsíc mi mamka řekla: ,,Byla u mě babička. Představ si, že jsem ji viděla, jak sedí v noci venku na lavičce. Hugo byl v tu chvíli šťastný jako blecha. Myslíš, že na nás babi dohlíží?“

,,Mami, mně se to stalo také. Hned ze začátku, jak jsme se nastěhovali. I za mnou přišla. Bylo to velmi emotivní setkání, které vlastně ani nevím, jestli skutečně proběhlo,“ zamyslela jsem se. Pak nastalo období, kdy se doma děly věci, které jsme si nedokázali vysvětlit. V bezvětří se samy zavíraly dveře, padaly hrníčky na zem, atd.

Mohlo by Vás zajímat:

Lenka (25): Mamka nade mnou drží ochrannou ruku i po smrti. Díky ní jsem se vyhnula velkému průšvihu

Přišla si pro svého psího přítele

Všichni jsme ve vzduchu cítili, že se něco stane. Hugo jednoho dne dostal podivný záchvat. Zničehonic začal být agresivní. Vrčel na nás a lítal po domě jako smyslu zbavený. ,,Něco se chystá,“ řekla mamka při pohledu na něj. Večer už Hugo jen ležel a těžce oddychoval.

Ráno jsme ho našli mrtvého pod ořechem na zahradě. ,,Babička si pro něj přišla. Teď už bude klid, uvidíš,“ pronesla mamka. A měla pravdu. Babička už nikdy nepřišla. Vzala si k sobě svého milovaného Huga, který bez ní velmi trpěl. Teď mám občas pocit, že mi skáče na postel a vrtí ocasem.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Hana (29): Po smrti babičky se mi o ní stále zdálo. Teď se mi snaží něco sdělit

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.