Vanda nedopatřením zjistila, že její manžel Radim vyhledává ženy na seznamkách. Když na něj celá roztřesená uhodila, co to má znamenat, naprosto ji šokovala jeho reakce.
Jmenuji se Vanda, mám tříletého syna Kubu a manžela Radima. Když jsme spolu začali chodit, otěhotněla jsem už po třech měsících, ale měli jsme se tak rádi, že nás ani nenapadlo, že to je brzy. Narodil se nám Kubík, pak jsme měli svatbu a všechno se zdálo být v pořádku.
Bludný kruh
Až po jeho druhých narozeninách to s námi šlo z kopce. Já byla pořád doma, manžel se vracel pozdě z práce a hrozně jsme se odcizili. Místo užívání si společných večerů jsme se hádali a když se pak chtěl udobřit, nešlo mi to. Snažila jsem se fungovat normálně, ale jeho bodavá slova mě vždy tak zasáhla, že jsem s ním nebyla schopná spát. To samozřejmě vedlo k dalším hádkám a byl to takový bludný kruh.
Poslední půlrok jsem ale pracovala na tom, aby se to zlepšilo. Zase jsme se smáli, koukali společně na filmy, a dokonce i já kolikrát navrhla, abychom si v ložnici na sebe udělali čas. Vypadalo to dobře.
Nebýt syna, nepřijdu na to
Až jedno odpoledne se vše změnilo. Kubík byl nemocný, tak jsme mu chtěli pustit pohádky. Radim má účet na dvou filmových stránkách, tak jsme něco našli a napíchli jeho počítač přes televizi. Všechno bylo v pohodě, než se Radim zvedl, že si jde zavolat a Kubíka už to nebavilo a chtěl něco jiného. Chtěla jsem najít ve vyhledávači tu druhou stránku, když ke mně Kubík přišel a zmáčkl na klávesnici písmeno S.
V tom vyjela nabídka posledního vyhledávání, kde byly seznamky. Nenapadlo mě nic jiného, než se podívat do historie. Tam jsem našla čtyři různé seznamky, které si Radim často vyhledával. Na podrobnější informace jsem se nedostala. Ten pocit bych nikomu nepřála. Začalo mi strašně bušit srdce a nevěděla jsem, jestli mu to říct. Snažila jsem se uklidnit a šla jsem za ním. „Dokázal bys to prosím tě vysvětlit?“ ukázala jsem mu, co jsem našla, a byla jsem připravena, že se bude omlouvat.
Jeho reakce mě šokovala
„To si děláš srandu! To nemyslíš vážně!“ začal vyšilovat a já se klepala jak ratlík. Řval na mě, co si to dovoluji, během vteřiny si vzal notebook a jel pryč. Když jsem mu volala, křičel do telefonu, že když mu nevěřím, tak ať si najdu někoho jiného a položil to. Opakovaně jsem mu volala, ale vždycky něco zařval, nenechal mě nic říct a položil to.
Psala jsem mu, že to je učebnicový příklad toho, že jsem ho přistihla a on se teď vzteká. Po půl hodině mi odepsal, že to udělal schválně, aby si ověřil, jestli mu lezu do soukromí. Prý si s nikým nepíše, nepodvádí mě, nevyhledával si to kvůli sobě, ale jen proto, aby zjistil, jestli je mezi námi důvěra.
Hleděla jsem na to jako blázen. Radim jen dodal: „Věř tomu, nebo ne. To je na tobě. Já ti svý řekl.“ Není mi z toho dobře. Od té doby se nebavíme, maximálně jen o jídle nebo o Kubíkovi. Tak ráda bych tomu věřila, ale rozum mi říká něco jiného.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz