Vendula (38): Máma odmítá léčbu rakoviny. Prý stačí, když se bude mít víc ráda

Moje maminka se dozvěděla tu strašlivou diagnózu loni na podzim. Okamžitě začala s léčbou a vypadalo to, že všechno nakonec dobře dopadne. Jenže před časem změnila názor a začala lékaře ignorovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (49): Manžel začal být paranoidní, ale k doktorovi nechce. Bojím se, co se stane

Moje máma má rakovinu

Mamince bude na podzim šedesát. Už nějakou dobu se necítila dobře, bolelo ji břicho, hubla a někdy měla ve stolici krev. K lékaři nechtěla, dokonce odmítala pozvánky na preventivní vyšetření. Tvrdila, že jakmile se tam člověk jednou ukáže, už se z chorob nevymotá.

Stálo mě to hodně úsilí přesvědčit ji. Dostat maminku k lékaři bylo horší, než jít s dětmi k zubaři. Ale nakonec jsem ji tam nějak dotáhla. Když ji diagnostikovali rakovinu tlustého střeva, byla to pro celou rodinu zdrcující zpráva. A pro maminku "potvrzení", že tam neměla jít...

Lékařka navrhla chemoterapii a ozařování. Maminka souhlasila. Vždy jsem ji doprovázela, aby měla podporu. Vypadalo se, že se s tím nakonec docela dobře srovnala. A nemoci by se měla zbavit. Musím přiznat, že mi ze srdce spadl obří kámen.

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (36): Manžel blbě spí, ale odmítá jít k lékaři. Vypadá hrozně, pije a děti se ho začínají bát

Máma odmítá léčbu

Jenže to jsem netušila, že máma také začíná brouzdat po internetu a hledat možnosti, jak se rakoviny zbavit alternativní cestou. Začala pít různé šťávy, což by mi až tak nevadilo. Horší bylo, že jednou se nedostavila na termín u lékařky. Čekala jsem na ni před nemocnicí, abychom tam jako obvykle šly spolu, ale máma nikde.

Dokonce mi ani nebrala telefon. Bála jsem se, jestli se jí něco nestalo, takže jsem pádila k ní domů. A víte, co dělala? Hrabala se v zahradě a sadila květy. „Mami, probůh, co to děláš?" zeptala jsem se jí. „Podívej, jak to tady bude hezké," reagovala, jako kdyby mě neslyšela.

„Mami, proč jsi nebyla u lékařky?" nedala jsem se odbýt. „Proč bych tam chodila? Víš, lékař potřebuje léčit, ne vyléčit," dodala máma a totálně mi vyrazila dech. Vůbec jsem nevěděla, co jí na to mám říct. Chvíli jsem tam stála a koukala, jak se nevzrušeně hrabe v zemi. „Prosím tě, mami... Tohle je boj, který nemůžeš vyhrát sama. Musíš se nechat léčit," prosila jsem ji, ale ona jen vrtěla hlavou.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (20): Matka celý život odmítala lékaře. Až nehoda ukázala, jak těžce je nemocná

Bojím se o maminku

A tak jsem tam stála, koukala na mámu a hlavou se mi honily nejrůznější myšlenky. Vím, že lékaře nikdy neměla moc ráda, ale tohle není rýma. Zůstala jsem u ní celé odpoledne, abych se dověděla, proč změnila názor na léčbu. A doufala jsem, že se mi ji povede přemluvit, aby chemoterapii dokončila.

Jenže ona pořád trvala na svém. Lékaři prý nic nevyléčí... Když jsem namítla, že přeci sama pocítila zlepšení díky chemoterapii, vyrukovala s tím, že to nebylo kvůli tomu. Prý se naučila mít se víc ráda. A když se člověk bude mít rád, porazí všechny nemoci. Tím mi úplně vzala vítr z plachet. A já teď vůbec nevím, co s ní mám dělat. Bojím se, že to nedopadne dobře.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Danča (36): Bojím se, že syn není úplně v pořádku. Manžel ale odmítá jít s ním k psychologovi

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.