Veronika měla o svém tchánovi jisté mínění, které se jednoho dne potvrdilo. Sotva její manžel vytáhl paty z domu, zazvonil u nich tchán. Jeho úmysl byl jasný. Chtěl, aby se s ním Veronika vyspala. Zkusil to na ni, ale narazil. Má to Veronika říct manželovi?
Manžel Bořek (36) je člověk, kterému vždy velmi záleželo na tom, co si o něm myslí jeho otec. Představoval pro něj totiž dokonalý rodičovský vzor.
Tchán je svatý
Já jsem s tchánem Lukášem (58) měla dobrý vztah. Na můj vkus to byl sice trochu vtíravý chlap, ale pro Bořka to byla ikona. Co tchán řekl, to bylo svaté. Manžel ho ve všem uctíval a obdivoval. Když si s něčím nevěděl rady, hned volal tátovi. Po čase jsem si na to sice zvykla, ale vnitřně mě to štvalo. Můj názor byl vždycky jako ten druhý a méně podstatný.
Tchán byl rozvedený. Bořkova matka si našla nového muže a podle mě žije normální život. Tchán s manželem na ní nenechají nit suchou. Pro to, že ji pomlouvá tchán, bych ještě jisté pochopení měla. Zhrzený bývalý manžel, který dostal košem. Ale že i Bořek? Vždyť je to jeho máma. Rovnice je jasná. Pomlouvá ji tchán, tak Bořek také.
Musí se mu zkrátka zalíbit za každých okolností. Bořek čas od času jezdí na služební cesty, bývá pryč tak maximálně dva dny. Já tento čas využiji většinou pro sebe. Buď si pozvu kamarádku na víno, nebo se doma válím tak, jak by to Bořek nesnesl. Když se blížil opět čas, kdy měl odjet, těšila jsem se na to. Pár dní klidu.
Přišel, když jsem byla sama
První večer jsem strávila sama u televize. Druhý večer u mě zničehonic zazvonil tchán Lukáš se slovy: „Jdu ti zkrátit dlouhou chvíli.“ Vytáhnul láhev vína. Neměla jsem na něj náladu. Jenže co by tomu řekl Bořek, že jsem jeho tátu odmítla. Otráveně jsem ho pozvala dovnitř. Rozvalil se na gauči a nechal se obskakovat.
Sám si pustil televizi a poručil si něco na zub. Vřelo to ve mně. Přijde si bez ohlášení a ještě si myslí, že mu budu dělat služku. Nakrájela jsem mu nějaký sýr a modlila jsem se, aby co nejdříve odešel. Nalila jsem si skleničku vína, abych tu návštěvu přežila. Podle toho, jak se Lukáš choval, už asi lehce ovíněný přišel. V jednu chvíli se na mě podíval jinak než doposud.
Seděl v křesle, rukou si poplácal na klín a pověděl: „Pojď si sem ke mně na chviličku sednout.“ Měl u toho takový oplzlý výraz. Já jsem se jen usmála, že nejsem malá holka, abych mu seděla na klíně. Jen jsem si ze slušnosti sedla o kousek blíž. V tu chvíli mě zatáhnul za ruku a přitáhnul si mě k sobě. Měl sílu, takže si mě na ten klín skoro posadil.
Vyjel po mně
Bylo na něm vidět, jak je vzrušený. „Myslím, že bychom si dneska mohli trochu užít, co říkáš?“ Zajel mi rukou pod triko. Vysmekla jsem se mu a požádala jsem ho, aby odešel. Seděl v klidu dál. „Ty jsi teda netykavka, ale ty já mám rád,“ pronesl. Bylo mi z něj zle. On si vážně myslel, že bych se s ním vyspala. Dopil víno přímo z láhve.
„My dva jsme ještě neskončili, nemysli si,“ řekl naštvaně. „Jo a kdyby tě napadlo, že si postěžuješ Bořkovi, celé to popřu. Mně uvěří spíš než tobě, jsem pro něj hrdina.“ Jakmile odešel, plivla jsem vzteky na dveře. Skácela jsem se k zemi a začala jsem bulet jako malá holka. Přemýšlím, že bych manželovi řekla, o co se jeho otec pokusil, ale bojím se, že měl tchán pravdu. Neuvěří mi. Je mi z něj na nic.
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.