Viktorka odmala navštěvovala babiččinu sousedku, kterou velmi milovala. Trávily spolu hodně času a vždy si spolu užily hodně legrace. Proto Viktorku velmi překvapilo, když se před ní Bětka začala jednoho dne zapírat.
Babička měla sousedku Bětku, kterou jsme brali skoro jako další členku rodiny. Odmalička jsem si k ní chodila hrát, protože bydlela hned naproti. Že jde pouze o sousedku a ne hodnou tetu, jsem se dozvěděla až v 15 letech.
Bětka onemocněla rakovinou
Pokaždé, když jsem za babičkou jela, moje první kroky vedly za Bětkou. Měly jsme takový hezký rituál, že si spolu na hodinu sedneme, Bětka uvaří čaj a probere spolu život. Když mi bylo osmnáct, Bětka mi přestala otvírat. Kdykoli jsem zaklepala na její dveře, nikdo jako by tam nebyl. "Asi je na mši," tvrdila babička. Jindy zase její nepřítomnost sváděla na pobyt v lázních.
Jednou, když jsem se zase vydala za babičkou, jsem ji potkala před barákem s Bětkou. Vůbec bych sousedku nepoznala! Byla hrozně hubená a bledá. Vůbec si na mě nevzpomínala. Tehdy mi babička prozradila, že Bětka má rakovinu, ale nechtěla mě tím zatěžovat.
Ve snu mi přišla říct, že už se neuzdraví
Pět měsíců poté se mi zdál zvláštní sen. Seděla jsem ve vlaku, který nikde nezastavoval. Byla v něm spousta lidí a za oknem bylo vidět jen světlo a jakési oblaky. Pak jsem najednou v tom davu zahlédla tetu Bětku. "Teti, koukej se brzy uzdravit, chybíš mi!" promluvila jsem na ni.
Bětka se jen usmála. "Dítě, už si se mnou nedělej starosti, já už se nevyléčím," pronesla. Pak se najednou dveře vlaku otevřely a Bětka za jízdy vykročila do neznáma. Když jsem se vzbudila, okamžitě jsem volala babičce. "Jak je na tom teta Bětka?" ptala jsem se naléhavě. Babička nic neskrývala. "Je na tom hodně zle, ale ještě je naživu," odpověděla. Měsíc nato zemřela.
Uvědomila jsem si, co mi ten sen chtěl naznačit. Vlak symbolizoval život, který jde pořád dál. A z něj se dá vystoupit jedině na věčnost.
Další příběhy ze života ➔
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.