Vlasta (54): Už rok nemůžu najít práci. Manžel mě posílá dělat uklízečku, ale já nechci nic podřadného

Dvacet let jsem pracovala v jedné firmě. Práce mě opravdu bavila a během tak dlouhé doby jsem si tam udělala i spoustu kamarádů. Když mě před rokem vyhodili, byla jsem zdrcená.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (43): Manžel mi zatajil, že dostal padáka. Prasklo to, když přestal platit hypotéku

Dostala jsem padáka

Měla jsem to čekat. Pro firmu byl covid naprosto smrtící. Zákazníků ubylo, peníze najednou došly a firma začala krachovat. Nejdřív šly pryč moje kolegyně, které tam nepracovaly tak dlouho jako já. A jako poslední jsem byla na řadě já. Šéf mi moje propuštění sděloval se zlomeným srdcem, protože věděl, že pro firmu už není možná žádná záchrana.

„Neboj, brzy si najdeš něco jiného,“ utěšoval mě manžel Pepa (57), když jsem mu celá uplakaná říkala o svém propuštění. Věřila jsem mu. Mám dobrou kvalifikaci, zkušenosti a nejsem člověk, který by se vyhýbal počítačům. Měla bych všechny oslnit.

Mohlo by Vás zajímat:

Antonie (36): Myslela jsem, že návrat do práce bude snadný. To bych ale nesměla mít děti

Stále nemůžu nic najít

Sice jsem si to vysnila hezky, ale realita bohužel byla úplně jiná. Rozesílala jsem životopisy, jenže málokdo se mi ozval. Hlásila jsem se především na pozice, které mi byly blízké, kde bych se mohla ještě rozvíjet a pracovní dobu bych jen tak neodseděla. Opravdu jsem si přála vrátit se do práce, ale po roce neustálého hledání, odpovídání na nabídky a několika pohovorech, jsem se ocitla ve slepé uličce.

Zaměstnavatelé mě mají za moc starou. Bojí se, že se nechci učit, že mi to nejde s moderními technologiemi a nemá smysl mě zaměstnávat, když za chvíli půjdu do důchodu. Všichni dají přednost někomu mladšímu.

Mohlo by Vás zajímat:

Marcel (37): Manželka nemohla po mateřské najít práci. Nakonec to vyřešila dost svérázně

Jsem v zoufalé situaci

Moje zoufalství je po roce hledání skoro hmatatelné. Doma mi z toho začíná trochu hrabat, ale práci nějaké prodavačky v obchodě prostě vzít nechci. Navíc mi nepomáhá ani to, co si o mě myslí můj muž. „Kdybys byla co k čemu, práci už dávno máš, ale ty jsi jen vybíravá," spustil nedávno. „Vždyť se pořád píše, že je málo zaměstnanců. Jdi dělat třeba uklízečku. Tuhle domácnost už moc dlouho finančně neutáhnu,“ dodal.

Chápu, že je na mě naštvaný, ale já prostě nechci dělat nějakou podřadnou práci, když mám vysokou školu. Nechápe ten zásadní problém, diskriminují mě kvůli věku. To mě na tom štve nejvíc.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Melinda (32): Po šesti letech na mateřské se mi nedaří najít práci. Důvod je víc než smutný

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.