Zlatu společně s její sestrou vychovávala jen maminka. Otec je opustil, když byly malé. Po mamčině smrti ctily její památku. Podědily nemalé peníze, které neměly v plánu jen tak utratit. Pak je zničehonic kontaktoval jejich otec a žádá po nich něco nehorázného.
Mě a moji sestru Radku (30) vychovávala skoro celý život maminka. Táta od nás odešel, když mi bylo deset let a od té doby se o nás téměř nezajímal. Když mamka po letech onemocněla, se sestrou jsme se o ni staraly do posledního dne. Po její smrti nám zůstala díra v srdci. Nezalepila ji ani obrovská suma peněz, která nám v rámci dědického řízení spadla do klína.
Po mamčině smrti jsme se sestrou zdědily peníze
Nebylo lehké se dívat do tváře umírající mamince. Byla velmi statečná a chtěla bojovat. Bohužel rakovina byla silnější a ona jí jednoho dne podlehla. Myslím si, že i tak jsme ji s Radkou konec života zpříjemnily, jak jen to bylo možné. Troufám si říct, že umírala s vědomím toho, jak moc ji milujeme.
Pohřeb byl jakousi pomyslnou tečkou za jednou érou našich životů. S Radkou jsme si slíbily, že nebudeme truchlit a uděláme vše, co si maminka přála. Šlo o rekonstrukci chaty a péči o její dům. Když skončilo dědické řízení, byly jsme obě v šoku, kolik peněz maminka vlastně našetřila. Žila skromně, takže to, že má na účtu přes milion korun, byl šok.
Částka jsme si rozdělily rovným dílem. Netušila jsem, jak s tolika penězi naložím. Bylo to příliš čerstvé. Radka na tom byla dost podobně. Dál jsme s manželem žili z našich běžných příjmů a na peníze po mámě nesahali. Ségra se občas zeptala, jestli už jsem je na něco použila. Obě jsme měly pocit, že jsou ty peníze posvátné a bály se je jen tak utratit.
Táta se po letech ozval a chtěl peníze po mamce
Jednoho dne mě kontaktoval náš otec. ,,Měla bys na mě chvíli čas? Potřeboval bych s tebou mluvit,“ zaznělo z telefonu. Já to ani nebrala tak, že mi volá táta, ale spíše cizí člověk. Jen proto, abych neměla výčitky svědomí, jsem se s ním sešla. Přišel odrbaný, špinavý a na oko zoufalý. Bylo mi ho trochu líto, ale nedala jsem to na sobě znát.
,,Potřeboval bych od tebe pomoc,“ začal nesměle. ,,Jsem v tíživé situaci. Hrozí mi, že půjdu pod most,“ pokračoval. ,,To je mi líto,“ pronesla jsem. ,,Vím, že jste s Radkou zdědily nemovitosti a peníze. Chtěl bych tě tímto požádat, jestli bys mi z toho část nedarovala,“ vznesl svoji prosbu.
,,A to jen tak? Ozveš se po tolika letech a chceš peníze? Kde jsi byl poslední roky? Kde jsi byl, když máma umírala?“ vychrlila jsem na něj výčitky a odešla od stolu. Táta tam zůstal sedět. Hned jsem to volala Radce. ,,Víš kdo mi volal? Táta! Chce prachy, chápeš to?“ zuřila jsem do telefonu. ,,Já vím, mně taky volal. Sešla jsem se s ním a vyslechla ho,“ odvětila.
Sestra chce tátovi pomoci, mě ani nehne
,,Nemáš doufám v plánu mu ty peníze dát, viď?“ ujišťovala jsem se. ,,Nechci to řešit po telefonu,“ řekla a navrhla, abychom se druhý den sešly. Byla jsem jak opařená, když ho Radka začala omlouvat. ,,Taky to neměl lehké. Je to náš táta a my bychom mu měly pomoct,“ hájila ho. ,,Jak to? On tu taky nebyl, když máma dřela, aby nás uživila,“ soptila jsem.
Závěr celé té věci je takový, že Radka dost silně uvažuje, že mu dá část svého podílu a po mně chce totéž. Mně nejde o peníze, ale o tu drzost. Ode mě neuvidí ani korunu. Je to jen vypočítavost a tu já podporovat nebudu. Já žádného tátu nemám. Jen doufám, že se moje rozhodnutí nepodepíše na vztahu s Radkou.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.