Liborova dcera propadla v patnácti letech kultu štíhlosti a přestala jíst. Když si toho Libor s manželkou všimli, měla už rozjetou poruchu příjmu potravy a začal boj o její život.
Moje dcera Gábina byla vždy štíhlá. Hodně sportovala, a tak jsme s manželkou žili v domnění, že svému tělu rozumí a jako sportovec vnímá, že svaly a zdraví jsou základ.
Dcera od čtrnácti experimentovala s jídlem
Gábina začala už ve čtrnácti experimentovat s jídlem. Chvíli byla vegetariánka, jindy nejedla ovoce, za týden byla veganka. Už jsme se v tom s manželku ztráceli. Ale to byla fáze, kdy ještě jedla. Manželka Gábině připravovala do školy krabičky s jídlem, které zrovna jedla.
Jenže po několika měsících jsme si začali všímat, že se nám Gábina ztrácí před očima. Oblečení na ní viselo, nosila obří mikiny a elasťáky měla volné. "Gábinko, jsi krásná holka. Vždy jsi byla. Už dál nemusíš hubnout. Spíš se nám s tatínkem zdá, že bys měla pár kilo přibrat," pronesla láskyplně manželka.
Vyděsili jsme se, jak je dcera hubená
Začátkem léta jsme s dcerou jeli na týdenní dovolenou k moři. Gábina se nejdříve nechtěla svléknout z mikiny. Potom přišla na pláž v obřím tričku, ze kterého jí koukaly kostnaté nohy. S manželkou jsme se doslova zděsili. V poledne na pokoji jsme dceři nakázali, aby se svlékla do plavek. Manželka začala brečet. Pak se rozbrečela i Gábina. Se slzami v očích jsem řekl: "Gábinko, jsi nemocná. Musíme najít pomoc a uzdravit tě."
Dozvěděli jsme se, že Gábina veškeré jídlo cestou do školy vyhazovala a za celý den nic nejedla. Když jsme společně večeřeli, při večerním venčení psa jídlo venku vyzvracela. Nicméně Gábina nechtěla o léčbě ani slyšet. Líbilo se jí, jak vypadá. Nechtěla přibrat ani deko.
Dceru jsem nechal hospitalizovat, dodnes mi to vyčítá
Doma jsme dceru celé prázdniny hlídali a snažili se naučit ji znovu jíst. Marně. Její žaludek a hlava už nedokázaly jídlo přijmout. Proti Gábinině vůli jsem se rozhodl ji hospitalizovat. Strávila tam čtyři měsíce a odcházela o 15 kg těžší. Manželka si vzala neplacené volno v práci a o Gábinu se další měsíce starala. Naštěstí se dcera uzdravila a dnes opět studuje, sportuje a hlavně se směje.
Občas mi vyčte můj radikální krok. "Zničil jsi mi rok života. Musela jsem přerušit školu. Opakuji ročník. Určitě bych to sama dostala pod kontrolu," vždy vytáhne při hádce. Věřím, že až přejde puberta, zmizí i její výčitky. Jsme s manželkou přesvědčení, že jsme jednali správně a dceři zachránili život.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.