Liliana (33): Můj manžel odešel vynést odpadky. Vrátil se ale až za tři dny a choval se, jako by se nic nestalo

Manželství
Zdroj: Midjourney

Někdy se v životě odehrají události, které překvapí i ty nejracionálnější z nás. Přesně to zažila Liliana, když se ocitla uprostřed situace, která jí nedávala žádný smysl. I přes veškerou snahu pochopit svůj protějšek nedošla k normálním odpovědím.

Jana Szkrobiszová
Jana Szkrobiszová 04. 01. 2025 15:00

V naší domácnosti jsem si vždy připadala jako ta, kdo nosí mužské kalhoty. Řešila jsem všechno, co se týkalo našeho domu, našich účtů a dokonce jsem přinášela do rodinného rozpočtu větší příjem. Překvapivě mi to nikdy nevadilo. Brala jsem to jako výhodu, můj manžel neměl prostor ani důvod mi něco vyčítat. Měla jsem situaci pod kontrolou, nebo jsem si to alespoň myslela.

Podle něj nejsem dost ženská

Můj drahý v poslední době hodně zpohodlněl. Nemusel prakticky nic dělat a ve všem se jen vezl. Dokonce jsem byla ta, která vyvíjela větší iniciativu i v našich volnočasových aktivitách. Měla jsem pocit, že veškerá zodpovědnost za náš společný život spadla na mě. Tahle role mi vlastně docela seděla až do chvíle, kdy si má druhá polovička usmyslel, že nejsem dostatečně "ženská".

Karel, zjevně ovládaný pocitem méněcennosti, mě jednoho dne osočil: „Mohla bys občas ubrat a chovat se jako ženská.“ Jeho slova mě zaskočila. „Dobře,“ odpověděla jsem klidně, „a mohl bys se tedy chovat víc jako chlap a třeba opravit ty zničené lišty a nefungující světla?“

Manžel si jen povzdychl, jako bych po něm žádala nemožné, a odsekl: „Neumím to opravit, ale chci doma ženskou.“ V tu chvíli mi bylo jasné, že nejde jen o jeho technickou nešikovnost, ale i o jeho neschopnost zajistit, aby se o tyhle věci vůbec někdo postaral.

Začala jsem si všímat, že se z domu vytrácí stále častěji

Naše nekonečné dohady nás nakonec přivedly do bodu, kdy jsme si každý začal žít vlastním životem. Já se plně ponořila do své práce v realitní kanceláři, kde se mi začalo neuvěřitelně dařit. Lítala jsem po celém světě, učila se nové prodejní techniky a budovala si kariéru. Měli jsme krásný dům na předměstí, s bazénem, grilem a velkou zahradou – zvenčí vše vypadalo idylicky.

Když jsem se vracela domů, můj manžel tam často nebyl. Říkala jsem si, že Karel, který pracoval jako kuchař, možná bere směny navíc. Ale postupně jsem si začala všímat, že se domů vrací čím dál později, mnohdy až dlouho po skončení své pracovní doby.

Jednoho večera jsem ho požádala, aby vynesl odpadky. Obyčejný úkol, který by za normálních okolností zabral pár minut. Tentokrát se ale Karel nevrátil. Uběhl jeden den, pak druhý. Vrátil se až po třech dnech.

Situace mi nedávala vůbec smysl

Za tři dny plné strachu, během kterých jsem obvolala snad každého známého i každou instituci od nemocnic po policii, se můj manžel konečně vrátil domů. Choval se, jako by se vůbec nic nestalo. Ve dveřích jsem ho nejdřív objala, protože jsem byla úplně vyčerpaná obavami, ale hned nato mu vlepila facku a čekala na vysvětlení.

Kde jsi byl?“ zvýšila jsem na něj hlas, zatímco jsem se snažila ovládnout emoce. Karel jen koktal: „No přece na služebce.“Nechápala jsem, co to říká. „Na jaké služebce, proboha? Vždyť jsi šel vynést odpadky!“ odpověděla jsem a sledovala, jak se jeho zmatený výraz ještě prohlubuje.

Stál tam zaskočený a bezradný, neschopen dát dohromady smysluplnou odpověď. Najednou to celé působilo, jako by mu vypadla paměť. Byla jsem stejně zaskočená jako on. Tahle situace mi vůbec nedávala smysl.

Nakonec vše mělo šokující vysvětlení

Po několika týdnech od té zvláštní události jsem přijížděla domů z práce o něco dřív. Měla jsem skvělou náladu a chtěla oslavovat, protože jsem právě prodala dům snů a získala obrovský honorář. Jenže když jsem zaparkovala auto, zahlédla jsem Karla, jak seká trávník u sousedů. Nejprve jsem si pomyslela, jak je to od něj šlechetné, než se z domu vyřítila sousedka ve spodním prádle, celá rozesmátá, a lákala ho k sobě domů. Věděla jsem, že je vdaná a že její manžel často odjíždí na dlouhé cesty s kamionem, ale netušila jsem, že zatímco je pryč, potají spí s mým mužem.

Rozhodla jsem se jednat. Opatrně jsem se přiblížila k jejich domu, odhodlaná zjistit pravdu. A ano, načapala jsem je přímo při činu. Bez váhání jsem po Karlovi hodila svůj telefon a zeptala se: „Tohle jsou ty tvoje tři dny služební cesty?“ Sousedka se začala hlasitě smát, zatímco Karel jen zíral, neschopen slova.

Můj mozek to nejprve odmítal zpracovat, ale postupně mi došlo, že můj manžel byl nejspíš během své cesty k popelnici sveden a jednoduše zapomněl, že má domov. Dnes jsme v rozvodovém řízení, což je po tom všem víc než jasný konec.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Legendární věštec Vlastík Plamínek předpovídá rok 2025: Kdo vyhraje volby a kde koupí dům Agáta Hanychová

Legendární věštec Vlastík Plamínek předpovídá rok 2025: Kdo vyhraje volby a kde koupí dům Agáta Hanychová

Související články

Další články