Facebook
Instagram
Liliana se smířila s tím, že v jejím manželství se láska postupně změnila na zvyk a plnění rodičovských povinností. Nesmířila se ale s tím, že ji manžel podvádí. Zlobí se také na sebe, že byla tak dlouho slepá.
Nějakou dobu, přiznávám, že ne moc dlouhou, jsme s Ondřejem tvořili nerozlučný pár. Na univerzitě jsme nevynechali žádnou párty ani film, který nás zajímal. Zpočátku to bylo přátelství, ale postupem času se náš vztah stal něčím víc.
Kdysi jsme do sebe byli bláznivě zamilovaní
Byla jsem šťastná, protože už tehdy jsem věřila, že s Ondřejem strávím zbytek svého života. On mi často říkal, že si život beze mě nedokáže představit. Byli jsme mladí, ne příliš moudří, zato bezstarostní a spokojení. Pak jsme se sestěhovali a vzali. Rok po svatbě přišla na svět Anička, o dva roky později Marek. A pak se všechno rozpadlo.
Co se vlastně stalo? Postupně jsem s Ondřejem mluvila stále méně. Bylo mi dvacet sedm a můj o rok starší manžel byl neustále venku s kamarády, sotva si na mě vzpomněl. Říkala jsem si, že to tak v manželství chodí. Vždyť jsem měla děti a musela jsem se o ně starat, takže na sebelítost nebyl čas.
Dva roky nato se Ondřej vzchopil a dostal práci ve velké poradenské firmě. Přinášelo to spoustu peněz, ale také spoustu práce, protože domů se vracel pozdě. Neobviňovala jsem ho, vždyť živil rodinu a zajišťoval nám lepší budoucnost.
Čím dál častěji jsem si říkala, že naše manželství už není postavené na velké lásce, ale spíš na praktičnosti a dětech. Žili jsme si tak nějak po svém – on měl práci, obchodní kontakty a staré kamarády, s nimiž se už ale tak často nevídal, a já měla svou nejlepší kamarádku Katku a její známé. Právě díky ní jsem poznala Martina, který se brzy stal mým kamarádem.
Všechno je na mně
Roky ubíhaly, děti rostly a my s Ondřejem jsme se navzájem odcizovali. Vlastně jsem tomu nevěnovala moc pozornosti. Měla jsem dost práce, zvlášť když Ondřej pracoval na své kariéře a pravidelně přiváděl domů obchodní hosty nebo mě bral na honosné večírky.
Musela jsem vypadat dobře, a to bylo s přibývajícími roky čím dál těžší. Začala jsem nosit víc make-upu, abych zakryla vrásky, a delší šaty, abych zakryla celulitidu, která se mi začala objevovat na stehnech. Chtěla jsem vypadat bezchybně a viděla jsem, že Ondřej mou snahu oceňoval.
„Vypadáš nádherně,“ říkal mi, když jsme někam šli. V těch chvílích jsem věřila, že dělám správnou věc. Ale jindy...
„Jsi opravdu šťastná?“ zeptala se mě jednou Katka, když jsme se setkaly v kavárně.
Podívala jsem se na ni, asi mi hned nedošlo, o čem mluví.
„Myslíš jako teď?“
„Ne, celkově...“ řekla trochu netrpělivě. „Ve svém manželství. Ondřej není nikdy doma, ty jsi pořád s dětmi...“
„Není to tak zlé,“ zamumlala jsem. „Ondřej pomáhá, jak může.“
Usmála se ironicky.
„Tak to asi moc nemůže.“
Měla pravdu. Ondřej v poslední době často jezdil na služební cesty. Když nebyl doma, všechno zůstávalo na mně. Moc mi to nevyhovovalo, ale nevěděla jsem, jak z toho ven. Můj manžel měl tolik práce... Jak bych mu to mohla vyčítat?
„Všechno je v pohodě,“ přesvědčovala jsem Katku, ale asi hlavně sebe. „Má toho prostě hodně. Naše manželství... toho hodně vydrželo.“
Víte, co mi pomáhalo fungovat? To, co se dělo mimo domov, mimo mou rodinu, mi dávalo pocit úlevy a špetku štěstí. Milovala jsem krátké výlety s Katkou, naše rozhovory a dlouhé večerní telefonáty. Také jsem si dobře rozuměla s Martinem, který mě občas někam vytáhl, když už jsem měla všeho dost. Říkal, že ho nikdo nechápe lépe než já. Proč? Neměla jsem tušení.
Občas jsem si říkala, jaké by to bylo, kdybych potkala jeho jako prvního. Možná by můj život vypadal jinak. Možná by mé děti byly jiné. A já… Ale věděla jsem, že nemá cenu spekulovat. Měla jsem svůj život, své manželství, a on… on byl skutečně skvělý kamarád.
Zjistila jsem manželovo tajemství
Byl to jeden z těch večírků, které jsme pořádali doma. Tedy, abych byla upřímná, pořádala jsem je já. Připravovala jsem všechno, zatímco Ondřej se jednoduše objevil s důležitými hosty. Naštěstí měla Katka čas a přišla mi pomoct.
Ondřej z ní nebyl nadšený, nikdy si moc nesedli. Řekla jsem mu, že všechno sama nezvládnu, a pokud se mu to nelíbí, může si objednat cateringovou firmu. To zabralo.
V průběhu večírku jsme s Katkou seděly v kuchyni u flašky bílého vína.
„Jak to všechno pro něj můžeš dělat?“ zeptala se.
Podívala jsem se na ni.
„No, víš...“ začala jsem pomalu. „Je to můj manžel, milujeme se...“
„On není nikdy doma, chodí sem jako do hotelu, a ty tvrdíš, že se milujete?“ přerušila mě zvýšeným hlasem. Bála jsem se, že nás někdo uslyší.
„Víš, že má hodně práce,“ pokračovala jsem tiše. „Má spoustu povinností, ty služební cesty...“
Podívala se na mě rozpačitě, nebo snad soucitně, tu situaci si už dnes pamatuju trochu mlhavě. „Ty o tom fakt nevíš?“ pronesla vážně.
Sebrala z poličky Ondřejův telefon a požádala mě, abych ho odblokovala. A pak mi ukázala jeho zprávy. Měl tam spoustu konverzací s různými ženami. Jedna se jmenovala Kočička, další Mazlíček, jiná Žabička...
Jak jsem mohla být tak slepá?
Dívala jsem se na všechny ty zprávy a nevěděla, co mám dělat nebo říct. Vše, čemu jsem věřila, se v tom okamžiku zhroutilo. Jak jsem mohla být tak hloupá? Proč jsem si toho nevšimla? Jak mě mohl takhle podvádět? A ještě s tolika ženami...
„Nevěděla jsem...“ došla mi slova. Katka jen soucitně přikývla a dolila mi víno.
Rozhodla jsem se s Ondřejem rozvést. Šokovalo ho, když jsem podala žádost o rozvod. Byl překvapený, že jsem se dozvěděla o jeho „kamarádkách“, ale to mě už nezajímalo. Děti zůstaly se mnou a on je směl navštěvovat jednou týdně. Ani moc neprotestoval. Asi mu to tak vyhovovalo.
Začala jsem se scházet s Martinem. Teď snad budu moct dohnat ztracený čas a začít... žít znovu. Bez lží, tajemství a podvádění. Teď chci vybudovat vztah založený na upřímnosti.
Martin je úplně jiný než Ondřej. A doufám, že nám to vyjde. Možná jsem bláhová, ale věřím, že tahle kapitola mého života bude mnohem lepší...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Pavlína Jágrová o slavném strýci: Jaromír mě v podstatě vychoval, vlastního tátu jsem nepoznala
Související články
