Lucie (25): Vydali jsme se s kamarády na noční výlet a pak objevili něco nečekaného. Dodnes mi z toho běhá mráz po zádech

vyděšená, rozcuchaná, ve tmě
Zdroj: Freepik

Půlnoční procházka v lese připadala Lucii a partě kamarádů jako skvělý nápad. Pak se ale vrátili zpět domů a v jednom z telefonů našli něco děsivého. Něco, co si nikdo nedokázal vysvětlit...

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 08. 02. 2025 17:00

Byl to nápad, který začal jako legrace. Skupina přátel, několik lahví vína a noční túra lesem. Nic, co by se dalo považovat za nebezpečné. Věděli jsme, že to bude trochu strašidelné, ale zároveň to byl ten typ dobrodružství, který máme rádi. Les v noci vypadá jinak, než ve dne, to jsme věděli. Ale nic nás nepřipravilo na to, co se stalo.

Na telefonu jsem našli nečekané video

Začali jsme až po půlnoci. Měsíc osvětloval cestu, stromy vrhaly podivné stíny. Všichni jsme se smáli a povídali si, zpočátku jsme se nebáli. Všichni jsme měli své telefony s sebou, ale nepamatuju si, že by ho někdo vytáhl a točil video nebo fotil fotky. Nejspíš jsme si to ani neuvědomili. Po návratu domů jsme všichni vyvětraní šli spát.

Ráno u snídaně si moje kamarádka všimla, že na jejím telefonu je nějaké video. „Kdo to točil?“ zeptala se. Nikdo neodpověděl, protože si nikdo z nás nepamatoval, že by telefon vytáhl. Na záběrech jsme viděli nás, jak jdeme po cestě – smáli jsme se, dělali blbosti, občas jsme se zastavili. Všechno vypadalo normálně. Až do té chvíle, kdy se obraz na chvíli zatřásl. Kamera se otočila, ale vypadalo to, jako by j nikdo nedržel. Otočila se pomalu a zamířila na stromy za námi.

Dodnes mi z toho běhá mráz po zádech

Bylo tam něco. Něco, co jsme neviděli, když jsme šli. Postava. Stála mezi stromy, v dálce, jen tak tam postávala, visela, nehybná. Byla to postava člověka, ale byla děsivá. Nikdo z nás si nevzpomínal, že bychom něco podobného jen zahlédli. A nikdo z nás ani nedokázal vysvětlit, kdo to video točil.

Začala jsem mít špatný pocit, i když jsem se snažila zůstat v klidu. Vždyť to mohl být jen nějaký špatný úhel, chyba kamery. Ale pořád tam stála. A v té chvíli jsem si vzpomněla, že po celou dobu cesty jsem měla pocit, že nás někdo sleduje. Cítila jsem, jak na nás někdo kouká. Ale nikdy jsem se neotočila, nikdy jsem se nepodívala za sebe.

Když video skončilo, několik minut jsme byli v naprostém tichu. Všichni jsme cítili, že něco není v pořádku, ale nikdo se neodvážil promluvit. Kdo to byl? A jak je možné, že jsme ho neviděli? Záznamy na telefonu jsme okamžitě smazali, ale obrazy zůstaly v našich myslích. Nikdo z nás už nikdy nešel do toho lesa. A kdykoli si vzpomenu na tu noční túru, vidím postavu, kterou jsme natočili na video, jen nikdo z nás nevěděl, kdo to točil.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Související články

Další články