Lucie (36): Moje tchyně má raději psy než vlastní vnoučata. Když jsem jí to jednou řekla, vpálila mi nečekanou věc

Moje tchyně je vážně na hlavu. Přestěhovali jsme se co nejblíž k ní, protože manželovi připadala osamělá. Když jsme pak založili rodinu, ona si pořídila smečku psů a věnuje se jím víc než vlastním vnoučatům. Doma to má jak v psím kutlochu a urazila se, když jsem odmítla psy na naší zahradní oslavě.

Mohlo by Vás zajímat:

Erika (31): Přítel nesnáší moje psy a já stojím před těžkým rozhodnutím. Zůstat ve vztahu, nebo se svými mazlíčky?

Pořídila si první štěně, když se mi narodil syn

Moje tchyně je opravdu zvláštní paní. Jeden by si myslel, kdoví jak se nebude těšit na první vnouče. Byla jsem těhotná a dokončili jsme rekonstrukci domu nedaleko jejího. Tudíž jsem počítala, že pro ni bude návštěva vnoučete na denním pořádku. Ještě jsem se obávala toho, že ji uvidíme až moc. Moje matka bydlí mnohem dál a kupodivu nás navštěvuje častěji.

Když jsem porodila Matýska, moje tchyně si pořídila štěně. A ne ledajaké, šlo o bernského salašnického psa. Byla z něj naprosto „odvařená“, troufám si tvrdit, že až nezdravě. Rozhodně víc než z Matýska. Bylo mi za ni až trapně. Nepomáhala mi s ničím, měla přeci svoje štěně, které potřebovalo péči. Kolikrát mi líčila, co má za starosti se psem a ani se pomalu nezeptala, jak zvládám malé miminko. Časem jsme se zvykli, že se tchyně pravděpodobně zbláznila a manžel ji omlouval.

„Byla dlouhý roky sama, psa si měla pořídit dávno. Akorát to je blbě načasované,“ namítal. Ale její chování raději nerozebíral. Obrovský pes byl sice na Matýska hodný, ale jak byl nemotorný, shazoval ho na zem a to ani nemluvím o hygieně. Ona nikdy nebyla čistotná a se psem to bylo ještě horší. Skoro jsem ke tchyni přestala chodit na návštěvu. Pes měl povolené všechny gauče, pohovky a křesla. My lidi jsme mohli sedět leda tak na židli.

Mohlo by Vás zajímat:

Martin (62): Kvůli psovi manželka zanedbává mě i domácnost. Uvažuji o rozvodu

Během pár let si pořídila celou smečku

Zatímco se naše rodina rozrostla o dalšího člena, tchyně rovněž zvětšila smečku psů. Měla už tři a když s nimi šla ven, místní pejskaři se klidili z cesty. Neuměla si svoje psy srovnat do latě a neustále docházelo k potyčkám. Není divu, že jsem jí nemohla dát ani na hlídání dítě do kočárku.

Neustále odbíhala řešit svoje čokly, trhala vodítkem nebo na ně pokřikovala. Nemohla s námi jet ani nikam na dovolenou nebo jen na víkend. Kdo by hlídal její neposlušné pejsánky? Dost jsem litovala toho, že jsme se přestěhovali do jejího sousedství, protože bývala osamělá.

Teď jsem měla pocit, že kdybychom zůstali ve městě, moje máma by mi ráda denně pomáhala a viděla vnoučata. Takhle za mnou dojížděla složitě dvěma spoji a už to pro ni také není v jejím věku tak příjemné. Na poslední narozeninovou oslavu mladšího syna jsem jí zakázala psy přivést. Pokaždé něco rozbijí a děti se jich bojí i na zahradě. Strašně se urazila.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (32): Zjistila jsem, že přítel před lety utýral psa. I když ho miluji, nedokážu s ním žít dál

Má psy raději než děti

„To abych je tedy nechávala doma pokaždé, když jdu k vám,“ nadhodila a já jsem se toho nápadu chytila.

„To by bylo ze všeho nejlepší. Ty chlupatý nevychovaný obludy jsou za trest. Někdy mám dojem, že jsou pro tebe víc než rodina,“ vpálila jsem jí do očí. Myslela jsem, že je čas na upřímnost.

„A třeba jo! Co je na tom špatnýho? Chtěla jsi ze mě mít jen chůvu, to by se ti tak líbilo. Přitom já moc dobře vím, že jsi měla problém se stěhovat,“ odsekla uraženě a od té doby mezi sebou máme dusno. Nevím, kde se dozvěděla fakt, že jsem opravdu manžela dlouho přemlouvala, abychom si našli bydlení někde jinde.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Bolek (31): Já mám psa a přítelkyně kočku. Jejich setkání ale nedopadlo dobře, a tak jsem dostal kopačky