Lucie (36): Najali jsme si chůvu, abychom měli s manželem více času na sebe. Dcera mi ale prozradila něco šokujícího

Všechno začalo nevinně. Po mateřské jsem se vrátila do práce na plný úvazek. Byl to fičák. Brzy jsem zjistila, že stíhat také péči o děti a velký dům je nad moje síly. Už po dvou měsících jsem byla jsem vyčerpaná, frustrovaná a cítila, že něco musím změnit. Malý Davídek byl navíc pořád nemocný a nemohl být ve školce. Na pomoc babiček či dědečků jsme se bohužel spolehnout nemohli. Moje máma žije 300 km daleko a manželovi rodiče už bohužel nežijí.

Mohlo by Vás zajímat:

Elena (35): Chůva se víc věnovala mému manželovi než synovi. Odhalila jsem je díky skryté kameře

Nápad s chůvou se mu hned líbil

A tak nezbývalo, než často pracovat doma. I když mi to šéf umožnil, bylo to vážně na palici. Dostat se do pracovního tempa po několika letech mateřské není žádná sranda. Byla jsem nevrlá na všechny strany a nejvíc to odnášely děti. Manžel sice nezvyklý nepořádek moc neřešil, ale mě to šíleně vadilo. Všude prach i hromady nevyžehleného prádla. Do toho učení a odvádění dcery na kroužky. Věděla jsem, že tenhle kolotoč dlouhodobě nedám. Nakonec jsem si postěžovala kamarádce a ta mi poradila, ať si najmeme chůvu. Že ona chůvu má a je to její nejlepší rozhodnutí v životě. Přišlo mi to jako super nápad, jen jsem trochu váhala. Nevěděla jsem, co na to řekne Libor, kterého jsem také dost zanedbávala.

„Libore, je mi to blbé. Víš, že jsem byla vždycky soběstačná. Ale teď je toho tolik, že to nemůžu to všechno zvládnout sama. Potřebujeme někoho, kdo nám pomůže hlavně s dětmi,“ řekla jsem mu jednoho večera, když jsem už téměř usínala na gauči. Svou reakcí mě vážně překvapil. „To je dobrý nápad. Taky jsem o tom přemýšlel. Nechci, aby ses pořád hroutila a byla na všechny protivná. Navíc bychom mohli mít víc času na sebe.“

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (42): Naše mladá chůva padla manželovi do oka. Když jsem s ní o tom mluvila, bylo mi pořádně trapně

Novou chůvu si někteří zamilovali až moc

Najali jsme Janu – mladou, energickou dívku, která měla spoustu zkušeností. S našimi dětmi si okamžitě rozuměla. Upřímně, nečekala jsem, že to hned napoprvé takto skvěle klapne. A přiznám se, že jsem na Janu někdy i trochu žárlila, když jsem viděla, jak o ni děti pořád nadšeně vypráví. Důležité ale bylo, že náš život už nebyl plný chaosu a stresu. A my s Liborem jsme si po dlouhé době mohli zajít sami na rande. Jenže tahle idylka neměla moc dlouhého trvání.

Mohlo by Vás zajímat:

Klára (35): Naše manželství mělo na kahánku. Zachránila nám ho až chůva

Dcera viděla něco, co neměla

Jednou večer jsem si povídala s dětmi, jak se ten den měly, kde odpoledne s Janou byly. Eliška se ale tvářila nezvykle smutně. Ani se na mě nechtěla pořádně podívat. A tak jsem vyzvídala, co ji trápí. Dlouho jsem ji přemlouvala, až mi prozradila něco, co mě úplně dostalo.

„Mami, víš, že táta s Janou mluví úplně jinak než s tebou?“ řekla naprosto nevinně. Zarazila jsem se. „Co tím myslíš, Kačko?“ zeptala jsem se.

„No, vždycky když jsi pryč, tak si s ní táta hezky povídá a směje se. A někdy ji taky drží za ruku. Včera jí dal dokonce pusu,“ vysoukala ze sebe skoro s brekem.

Vůbec jsem nevěděla, co na to říct. Jen jsem Elišku objala a řekla, že to nic neznamená. Že to bylo jistě přátelské. A doufala jsem, že tohle vysvětlení bude té dětské dušičce stačit. Mně samotné přitom bylo šíleně. Samozřejmě jsem si také mohla nalhávat, že je to nějaký omyl a Libor by si s naší chůvou přeci nic nezačal. Ale už jsem bohužel dospělá a vím, jak dokáže být realita někdy krutá.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (35): Milenka se nabídla manželce na hlídání dětí. Myslím, že mě chce zničit

Je těžké znovu najít důvěru

Po tom všem jsem hned večer vyjela na Libora, co to má jako znamenat. Ani se moc nekroutil. Přiznal se, že se nechal jen zblbnout, ale že se nic, kromě pár doteků a polibku nestalo.

"Lucy, víš přeci, že tě miluju. Jsem vůl, že jsem to dopustil. Prosím tě, dej mi ještě šanci,“ říkal mi s prosebným pohledem.

Janu jsem okamžitě vyhodila. I když to pro mě znamenalo spoustu starostí, nedokázala jsem snést, že by nadále byla u nás doma. Děti to sice hodně mrzelo, ale vymluvila jsem se na Janino dlouhodobé onemocnění. Na nic víc jsem neměla sílu. Pořád musím přemýšlet, kam by to až zašlo, kdyby mi nic Eliška neřekla. Libor každopádně zklamal mou důvěru. Ale možná na tom mám také svou vinu. Soustředila jsem se příliš na práci a nechala jsem prostor, aby se něco takového stalo. Zkusím tedy v práci ubrat a Liborovi dát ještě šanci. Snad už nikdy takové zklamání nezažiju.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Justýna (38): Prarodiče neuznávají naši výchovu. Při víkendovém hlídání dětí se děda dopustil nepřijatelného chování