Ludvík je šikovný zámečník. Bydlí na vesnici a má dobře placené zaměstnání v nedaleké nadnárodní společnosti. Sousedi rádi využívají jeho zručných rukou, a tak jim po práci za drobný peníz opravuje vše možné. Jenže teď se Ludvík dostal do konfliktu s nově přistěhovaným sousedem a začali u něj zvonit kontrolní pracovníci.
Musím se smát. Opravdu platí přísloví Pro dobrotu, na žebrotu. Moje trpká zkušenost mi znechutila pomáhat druhým. Ať si sousedé seženou zámečníka jinde.
Volný čas jsem trávil opravami pro sousedy
Jsem už skoro dvacet let zaměstnaný v nedaleké nadnárodní společnosti, která vyrábí televize. Pracuji tam jako zámečník. Mám na starosti údržbu výrobní linky. Práci si chválím, zaměstnavatel nám vytvořil dobré podmínky a moje pozice je i příjemně placená. Jenže je mi to k ničemu, když to nemám s kým sdílet. Jsem mnoho let rozvedený. Manželka kdysi potkala v zaměstnání muže v obleku, sbalila sebe i děti a odstěhovala se za ním do města. Dnes už spolu dávno nejsou.
Naštěstí to nijak výrazně nenarušilo mé vztahy s dětmi. Dnes už jsou dospělé, ale mají u mě doma své pokoje a často mě jezdí navštěvovat. Vždy přijedou s partou kamarádů nebo se svými láskami, stráví víkend, opečeme špekáček, popijeme a oni se zase vrátí k městskému životu. Jsem rád za to, že o sobě víme, jsme v kontaktu a děti znají cestu ke mně domů. Zbylý čas vyplňuji opravami rozbitých věcí pro sousedy.
Novému sousedovi začal vadit hluk
Na vesnici se všichni známe. Všichni o mně vědí, že jsem zámečník, a mnoho lidí se přesvědčilo o tom, že i šikovný. Když se někomu něco rozbije, jejich první volbou jsem já. A když řeknu, že bude lépe, když si koupí věc novou, poslechnou. Ale ve většině případů mám kšeft. Za drobný peníz sousedům rád pomůžu a jejich problém vyřeším. Často opravuji rozbitou věc na místě. Minulý rok jsem měsíc opravoval sousedovi poklop na studnu a jinému zase dal dohromady rozbitou bránu.
Umím svářet, a tak často svařuji různé konstrukce na zakázku u sebe v garáži. A to bylo trnem v oku mému novému sousedovi. Přistěhoval se sem minulý rok. Prodal byt ve městě a od domu na vesnici si sliboval naprosté ticho. Od ostatních sousedů vím, že s ním mají problémy, jelikož mu vadí i zvuky, které vydávají slepice. Dokonce na ně křičí, když sekají trávu a on chce odpočívat.
I já jsem se s ním dostal do sporu. V garáži jsem řezal kovové profily na rám sousedovy brány, když na mě soused začal křičet přes plot: „Sousede, to si děláte srandu? Chci po práci odpočívat a ne poslouchat flexu. Okamžitě s tím přestaňte!“
Sousedé mě pomohli potopit
A pak u mě začali zvonit kontrolní pracovníci. Nejdříve ze živnostenského úřadu, potom ze stavebního a jako poslední dorazila kontrola z finančáku. Všem jsem vše vysvětlil. Garáž mám kolaudovanou jako garáž s dílnou, tam stavební úřad neměl výtky.
Nechápal jsem kontrolu z finančáku, jelikož jsem zaměstnaný a daně za mě platí zaměstnavatel. A nejvíce nepříjemná byla kontrola ze živnostenského úřadu. Pracovníci obcházeli sousedy a vyptávali se, zda jsem pro ně nějakou zakázku nevypracoval. Trvalo měsíc, než shromáždili veškeré podklady.
Celé řízení jsem vypovídal, že pro sousedy opravuji věci, ale zdarma. Bylo se mnou vedeno správní řízení za neoprávněné podnikání a byla mi udělena pokuta. Tento zážitek mě natolik znechutil, že s pomocí pro sousedy končím. Nechával jsem si platit směšné částky a mrzí mě jednání lidí, kteří živnostenskému úřadu poskytli důkazy.
Potvrdili ve svých výpovědích, že mi za práci platili, a dokonce ukázali i opravovanou nebo zhotovenou věc. Nový soused si jistě mne ruce, že mi takto zavařil. Je mi zle z mezilidských vztahů. Svářečku do ruky vezmu už jen v práci a sousedé ať si pomoc shánějí, kde chtějí.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.