Svátky jsou za námi a Vendula Pizingerová stejně jako většin z nás řeší po Novém roce nejen hubnutí, kterému by se v následujících týdnech chtěla intenzivně věnovat, ale také volbu nového českého prezidenta. V rubrice Máma na přechodu píše, jak její status na Instagramu o budoucí hlavě státu vyvolal vášnivou diskusi a koho by si ona sama přála za prezidenta.
Tak tady konečně máme novej rok! Jak už jsem zmiňovala minule, chtěla bych si pohrát s pár kilama a začít cvičit. Už jsem domluvená s trenérkou, že od 9. ledna začneme. V 8 hodin ráno, šílený teda, a přidá se i kamarádka Lucka. A taky jsem se dohodla se šéfredaktorkou Lifee.cz Markétou, že bychom chodily jednou týdně někam tančit. Mně by se líbily latinsko-americký tance, protože myslím, že to je spojení příjemnýho s užitečným. Když jsi na mateřský, tak aspoň vypadneš na chvíli z baráku, navíc se i něco učíš a ještě u toho zhubneš. Myslím, že tanec formuje postavu docela dobře. I když takhle, za měsíce mi bude 51 let. Je to šílený, ale co se dá dělat.
Místo vína je dobrý dát si čaj, ideálně detoxikační
Od prvního ledna nejím chleba a bílý pečivo. Výhoda je, že mám ráda zeleninu a tu můžu chroupat pořád. I když to taky není dobře, protože obsahuje cukry. Oblíbila jsem si kapustu a mrkev. Včera jsem zrovna vařila vepřový v kapustě a mrkvi. A co myslíte, z hrnce zmizelo jen vepřový a zeleninu jsem pak dojídala já. A samozřejmě nejlepší je to s uzeným. No co, když je libový, tak se nic neděje.
K hubnutí patří i to, že si člověk večer nedá skleničku dvě vína, ale uvaří si například čaj. Detoxikační ideálně, že jo. Já čaje můžu. Přes den spíš sáhnu po kafi, ale jsem hroznej barbar v tomhle. Piju takový to kafe dva v jednom. Já vím a odbornice na kafe mi to často říkají, že to vůbec není kafe. Ale mně to takhle vyhovuje. A přijde mi, že když mám hlad, že to funguje zároveň i jako jídlo. Je to věc názoru, hlavně se říká, že by se nemělo pít kafe s mlíkem. Kafe a mlíko do rakve víko. Ale co už. Tak o hubnutí zase příště, až se do toho pořádně vrhnu.
U mého prezidentského příspěvku se strhla hnusná debata
Blíží se nám prezidentský volby, tak jsem zveřejnila u sebe na Instagramu takovej „prezidentskej příspěvek“. Dala jsem k němu fotku Václava Havla, kterej pro mě byl určitě skvělým prezidentem. Měl smysl pro lásku, nebo nevím, jak bych to nazvala, ale tak nějak to z něj vyzařovalo. Samozřejmě, že lidi na to můžou mít různý názory a nemusí se to někomu líbit.
Přidala jsem k tomu příspěvku pár otázek. Jak by měl vypadat prezident, jestli by to měla být žena, jaký by měl mít vlastnosti, atd. A strhla se tam místy i dost hnusná debata. Jednak myslím, že lidi ode mě nečekali politickej status, i když za mě to politický není. Já myslím, že je to důležitou věcí nás všech. Jakýho budeme mít prezidenta, co od něj čekáme, kdo nás bude reprezentovat. A přece jenom je to i vrchní velitel našich vojsk. Prezidenta by si lidi, kterým slouží, měli teoreticky vážit.
Někdo z mých sledujících zřejmě nepochopil, proč jsem na začátku toho příspěvku napsala, jaký portrét prezidenta by měl viset našim dětem ve škole. To bylo řečeno obrazně. Ale lidi byli hned chytrý, že dneska už fotky nikde nevisej a tak… Vím, je to vážný téma, ale nějaká ta nadsázka a kouknout se na to z různejch úhlů není přece na škodu. Nakonec se mezi komentujícíma strhnul masakr nadávek, do kterýho jsem nijak nezasahovala.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Volba prezidenta by měla být čest
Máme tady spoustu kandidátů na prezidenta a tři hlavní, kteří vyšli z preferencí. A myslím, že mezi nimi se bude rozhodovat. Každý z nich má nějaký plusy a mínusy. My budeme volit toho, kdo je našemu srdci nejmilejší a komu budeme věřit. Hlavně myslím, že by lidi měli jít k volbám. Po minulých volbách jsem přišla ke kamarádce a říkám: "Koho jsi volila?" A ona: "Zemana." A já na to: "Proč jsi ho volila?" Ona: "Protože jsem si myslela, že je to nejmenší zlo, že tady za chvíli nebude." Tak jsem na ni chvíli koukala a pak říkám: „Pane bože, proč se máme dostávat do situace, že budeme volit menší zlo?“ Volba prezidenta je naše výsostní právo, čest pro občana a nemělo by to být tak, že vylučujeme nutný zlo.
Jestli to vlastně něco nevypovídá o situaci v našem státě a o tom všem devastačním kolem nás, jako byla corona, inflace, válka, zdražování… Lidi to dávají za vinu politikům a řeší, kdo to myslí dobře, a kdo ne. Když nám přišla nová záloha za plyn, která je teda strašná, i když by to mělo být zastropovaný, tak jsem si říkala, to není možný, to bych tady musela mít plynovou párty, abych měla takovouhle spotřebu. Uvědomuju si, že lidi se nemají kam obrátit a že ti starší třeba neumějí s internetem a nedokážou se dovolat svých práv. Je to dost komplikovaný, tahle otázka.
V senátních volbách jsem podporovala Janise Sidovskýho, protože ho znám a je velká škoda, že se tam nedostal. Je to člověk, kterému věřím a kterej by pro danou věc udělal dost. A je spravedlivej. A když nemáme možnost lidi znát osobně a vědět, jak se zachovají v různých situacích a informace jsou všechny zkreslený, tak je to pro nás strašně těžký. A hlavně je za tím ekonomický, mocenský a finanční boj. A my, lidi, si možná říkáme, že to pro nás není čest, ale že jsme využitý. Je to vlastně smutný. Všude se o tom mluví, i u kadeřníka se hádaly nějaký dvě ženský. Tak to je. Nějakým způsobem to námi zmítá a neumíme si s tím poradit.
Přála bych nám všem toho nejlepšího prezidenta
Přála bych českému národu, aby volil dobře. Je to stejné, jako když si vybíráte partnera a taky nevíte, jak to pak v životě bude fungovat. Věci se mění, lidi se mění, a když stárnou, tak snad k moudřejšímu. Nějaký věci posuzujou jinak, ale to je všechno otázkou názoru na svět a i na to, jak se vám zrovna daří. Když je na tom někdo špatně zdravotně, nebo se mu nedaří ekonomicky, tak je pak všechno komplikovaný. Vždycky mezi sebou najdeme lidi, kteří neprožívají dobrý období, a vedle nich ty, kteří jsou v pohodě a šťastní. Zaplať pámbu.
Tak bych nám všem v novém roce přála, aby se nám co nejvíc dařilo a abychom zvážili svý možnosti a plány a měli rádi své blízké. Protože většinou je to tak, že právě oni toho pro nás dělají nejvíc a na to se často zapomíná. Časem se z toho stane automat. To je realita, to není nespravedlnost. A možná i proto, že lidi se necítí dostatečně pevný v kramflecích a dostatečně nežádají svoje ocenění.
Tak hezkej novej rok a jděte volit!