Mamie Till-Mobley: Její bolest po brutální smrti syna Emmetta sjednotila celý národ, spravedlnosti se ale nedočkala

Jakkoli byla Mamie zničená vraždou svého syna, věděla, že ani zdaleka nebyl jedinou obětí rasově motivovaného útoku v období takzvaných zákonů Jima Crowa (rasová segregace v jižních státech Ameriky). Aktivistkou se ale sama nikdy nechtěla stát. Dalo by se říci, že si aktivismus našel ji.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna May Wong, herečka s čínskými kořeny: I přes šikanu a rasismus se vypracovala na výsluní Hollywoodu

Rasismus pocítila Mamie Till-Mobley už v dětství

Mamie Elizabeth Carthan se narodila 23. listopadu 1921 poblíž Webbu v Mississippi - nedaleko místa, kde byl zavražděn její syn. Na jihu ale dlouho nezůstala. Když jí byly dva roky, přestěhovala se s rodinou do Argu v Illinois. V létě se ale vraceli k příbuzným. Během jedné z těchto návštěv pocítila Mamie rasismus na vlastní kůži.

Ve dvanácti letech si všimla, že její rodiče používají jako toaletní papír stránky z katalogu. A tak se rozhodla dojít do drogerie a koupit ten skutečný. Majitel obchodu jí ho ale odmítl prodat. Naštěstí ji sledoval dědeček, který Mamie raději odtáhl pryč. Měla totiž chuť začít se hádat.

Střední školu absolvovala jako premiantka, jako první černošská studentka se tak dostala ve své třídě na čestné místo. Poté potkala budoucího manžela Louise Tilla. Ten měl podobnou povahu jako ona. Na prvním rande si dali zmrzlinu v cukrárně "pro bílé". Ostatní černoši, kteří procházeli okolo, si toho všimli a záhy následovali jejich příkladu. Nic se tehdy nestalo. Jako zázrakem to nikomu nevadilo. Manželství ale již tak veselé nebylo. Louis začal Mamie týrat. Nezbylo jí tak nic jiného než se obrátit na soud. Ten mu dal na vybranou - vězení, nebo armáda. Vybral si to druhé.

Louis druhou světovou válku nepřežil. Popravili ho za znásilnění a vraždu. Vrátil se jí jen prsten s jeho iniciálami, který začal nosit Emmett a který sehrál zásadní smutnou roli při identifikaci jeho ostatků.

Mohlo by Vás zajímat:

Sundown towns: Obávaná místa, kde se i dnes stále nesmí po setmění zdržovat Afroameričané

Pobyt u prastrýce skončil Emmetovým únosem

Emmettova matka, jakožto samoživitelka, pracovala dlouhé hodiny jako sekretářka, aby se o svého syna postarala. Přitom ještě stihla z něj vychovat spolehlivého a slušného mladíka, který se dokázal postarat o domácnost. Když ho v létě 1955 pozval prastrýc Moses Wright na dva týdny na svou farmu v Mississippi, kladla mu na srdce, že si musí na Jihu dávat pozor. Musí říkat ano, pane a ano, madam, a když bude proti němu po cestě kráčet běloška, musí uhnout na stranu.

Na nádraží se objímali tak dlouho, že mu vlak skoro ujel. O týden později se dozvěděla, že Emmetta unesli ozbrojení běloši. O pár dní později bylo objeveno jeho tělo. Byl to děsivý a bolestný pohled. Chyběly mu zuby, jedno ucho měl uříznuté a z důlku mu viselo oko. Byl zastřelen. Tělo oteklo k nepoznání. A než ho hodili do řeky, zatížili ho ostnatým drátem a pětasedmdesátikilovým ventilátorem. Pachateli byli J.W. Milam a Roy Bryant, jehož ženu měl chlapec údajně sexuálně obtěžovat. Pravdou je, že navštívil její obchod. Co se tam dělo, ale neví nikdo. O několik desetiletí později ale Carolyn Bryant svou výpověď odvolala.

Mohlo by Vás zajímat:

George Stinney: Krutá smrt čtrnáctiletého chlapce na elektrickém křesle za vraždy, které nespáchal

Pohřeb jako demonstrace

Policie v Mississippi chtěla tělo Emmetta Tilla ihned pohřbít. Jeho matka ho ale byla odhodlaná přivést zpět domů. A uspěla. Když pak doma nahlédla v pohřebním ústavu do zapečetěné rakve, rozhodla se, že ji nechá na pohřbu otevřenou. Ať každý vidí, jakou násilnou smrtí zemřel.

Poslední rozloučení se konalo na Svátek práce a zúčastnilo se ho asi sto tisíc lidí. Mnozí z příchozích při pohledu na chlapcovu tvář omdleli. Mamie také dovolila fotografovi z časopisu Jet pořídit snímky a distribuovat je do dalších afroamerických periodik.

Po pohřbu odcestovala zpět do Mississippi, aby se zúčastnila soudu s Emmettovými vrahy. Ti ale byli, přes všechna svědectví, shledání nevinnými. To ale Mamie nezlomilo. Následně se vydala na turné s NAACP (pozn. red.: National Association for the Advancement of Colored people, organizace pro lidská práva), které čítalo třiatřicet měst v devatenácti státech. Promlouvala tam o svých zážitcích.

O něco později vystudovala Chicago Teachers College, provdala se za Genea Mobleyho a stala se vychovatelkou. V osmdesátých letech se podílela na dokumentu stanice PBS pojednávajícím o Emmettově životě. Zemřela v roce 2003 ve věku jednaosmdesáti let. Je pohřbena poblíž svého syna. Na jejím pomníku je nápis: "Její bolest sjednotila národ".

Mohlo by Vás zajímat:

Neoblomná politička Shirley Chisholm: První Afroameričanka v Kongresu, která kandidovala i do Bílého domu