Marek (40): Prakticky přes noc jsem se stal tátou na plný úvazek. Zjistil jsem ale, že získat si děti není legrace

Být nevlastním rodičem není vůbec snadné. Zjistil jsem to poměrně záhy, když jsem si namluvil ovdovělou Alici. Myslel jsem si, že si desetiletého Milánka a pětiletou Milušku omotám kolem prstu během chvilky, ale brzy jsem pochopil, že to nebude tak snadné.

Mohlo by Vás zajímat:

Rozárie (58): Děti jsem vychovávala, jak nejlépe jsem uměla. Dcera se mnou ale nemluví a syn mi zůstal na krku

Už vím, že dávat dětem vše, po čem touží, nic neřeší

Přišlo mi nejjednodušší si nevlastní děti jednoduše koupit. Divy dokáží i malé dárky, a co teprve Lego nebo mobil a sluchátka! Naše děti jsou sice malé, ale natolik chytré, že se toho naučily využívat – bojím se přiznat, že skoro až zneužívat.

To se určitě nemělo stát. Vím, že to byla chyba, která se těžko napravuje, tím spíš, že jsem tím popudil i jejich mámu. „Nedělej to!“ varovala mě, když jsem s dárky začal – a já neposlechl.

Mohlo by Vás zajímat:

Alexandr (30): U nás v kanclu jako jediný nemám děti. Nelíbí se mi, že kdykoliv má někdo malého maroda, musím zaskakovat já

Nakonec jsem pochopil, že musím být důsledný

Brzdil jsem se aspoň v tom, že jsem nepovoloval to, co jim maminka zakázala, a v žádném případě jsem se nenechával zahnat do defenzívy. Všichni dobře víme, že je kolikrát snazší ustoupit než trvat na svém, ale když jsem slyšel od Milana větu „Můj táta by mi to dovolil!“, snažil jsem se zachovat chladnou hlavu a vysvětlit mu, že sice nejsem jeho táta, ale myslím to s ním dobře.

Dával jsem dětem prostor, aby vyjádřily svůj názor, ale věřte, že jsem se u takových diskusí zapotil. Argumentujte pětileté holčičce! Ale říkat jim, že mají jít za maminkou, že to, v čem se neshodneme, rozhodne ona, není fér.

Mohlo by Vás zajímat:

Zora (39): Pohromadě mě s manželem drží už jen náš syn. Jinak bychom spolu nebyli ani den navíc

Až budu jejich „táta“, ještě nebude vyhráno

Uvědomuji si, že nebudu mít vyhráno ani tehdy, až mě děti akceptují. Situace se pomalu lepší, Milánek už je mým parťákem, Miluška víc visí na mamince, ale spory s dětmi už skoro nemám. Je mi jasné, že v tomhle věku si desetiletý kluk uvědomil, že přišel o tátu a je možné, že si z něj dělá a bude dělat jakýsi idol.

Nebráním mu v tom, jen se trochu bojím, co bude, až přijde do rodiny miminko a brzy nato Milanova puberta. Oblíbenou zbraní dětí je totiž rebelie. Jakmile od nich nový rodič něco chce, odmítají se podrobit, kolikrát jen z principu. V každém vztahu je ale třeba dělat kompromisy a o ty se snažím ze všech sil.

Když jsem se radil s psychologem, dozvěděl jsem se, že naše nová rodina nebude stoprocentně fungovat za pár měsíců. Prý to může trvat až sedm let. Věřili byste tomu?! Já se budu snažit ze všech sil, aby to tak dlouho nebylo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (65): Na jedny Velikonoce vzpomínám obzvlášť ráda. Zabloudil k nám hezoun, kterého jsem si později vzala

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.