Marika vychovává po rozchodu syna Vítka sama. Bývalý přítel Tobiáš si našel novou přítelkyni a od rodiny odešel. Aby toho nebylo málo, Marika zjistila, že otec dítěte je ochoten platit pouze nízké alimenty a ani korunu navíc.
Udělala jsem chybu a teprve teď vidím důsledky v plné parádě. Po několikaměsíční známosti jsem otěhotněla a rozhodla si dítě nechat. Partner Tobiáš z toho nebyl nadšený a spíše se přikláněl k ukončení těhotenství.
Na rodičovství musí být dva
Jenže já si prosadila svoji, a tak se nám narodil syn Vítek. Nakonec se zdálo, že narození syna Tobiáše silně ovlivnilo. První měsíce jeho života jsme byli nejšťastnější rodina. Neustále jsme syna opečovávali, vozili kočárek nebo všichni leželi v posteli a já s přítelem jsme se drželi za ruce a dívali se na televizi. V tu dobu pro mě byl svět dokonalý.
Jenže rodičovství je především o upozadění sama sebe a přijetí toho, že miminko je prioritou a kolem něj se vše točí. A to Tobiáš nedokázal. Chtěl chodit na zábavy, za kamarády a sportovat. To poslední, co ho lákalo byl rodinný život. A tak jsem věčně byla doma sama a přítel Tobiáš trávil většinu času s kamarády. Cítila jsem, že se něco děje. Netrvalo dlouho a na vlastní uši jsem slyšela komentář k našemu vztahu.
Strach z budoucnosti a záchrana od rodičů
"Mariko, já jsem říkal, že dítě nechci. Necítím se na to. Už mám plný zuby dětského křiku, života u televize a tvé věčné únavy. Kdy jsme naposledy spolu spali? Už si ani nepamatuju. Tohle není pro mě, promiň. Odstěhuj se k rodičům, já půjdu ke svým a budu ti posílat alimenty", shrnul konec našeho vztahu Tobiáš.
Do smrti budu vděčná svým rodičům. V jejich domě jsem měla k dispozici dvě místnosti a pomáhali mi s výchovou Vítka. Už na roce jeho života jsem se vrátila do práce a dokázali jsme si zorganizovat hlídání tak, abychom to zvládli. Občas syna pohlídali i rodiče Tobiáše, který jako otec vůbec nefungoval. Dokonce si nejsem jistá, zda alimenty posílá on nebo jeho rodiče. Když jsem byla se synem doma, na účet mi chodila i směšná částka pro mou osobu. Ale z té jsem si neobstarala ani jídlo.
Alimenty a nic víc
Cena za umístění syna v jesličkách byla vyšší než alimenty. To znamenalo, že skoro veškeré náklady spojené s životem syna jsem hradila já. Tobiáš byl flákač a peníze vydělat neuměl. Věčně byl nezaměstnaný. I jeho rodiče na něho nadávali, že je nezodpovědný. Nakonec jsem si vybudovala docela pěkný vztah s Tobiášovými rodiči. Věděli, že soud mi nezvýšil alimenty, jelikož doložený příjem jejich syna byl směšný. A kdykoliv mohli, něco málo mi přidali.
Syna miluji a svého rozhodnutí nelituji. Ale vybrala jsem si sakra složitou cestu životem. Veškerá zodpovědnost a finanční zabezpečení je na mě. Tobiáš se nesnaží si vybudovat vztah se synem a zdá se mi, že čím dál tím více je Tobiáš vzdálen realitě. Mám dokonce tušení, že jeho nová přítelkyně ho zatáhla do užívání drog. Musím hodně pracovat, abychom se synem měli vše. A hluboce smekám před mými rodiči, kteří mě nenechali padnout na úplné dno. Mě i vnuka milují a dělají vše pro to, abychom se měli dobře.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.