Marta (39): Při jarním úklidu jsem našla manželův starý mobil. Měl v něm zprávy od milenky

Příběhy o nevěře: Při jarním úklidu jsem našla manželův starý mobil. Měl v něm zprávy od milenky
Zdroj: Pexels

Marta se jako každé jaro pustila do úklidu. V jedné skříni našla manželův starý telefon a když chtěla zjistit, jestli ještě funguje, objevila v něm něco, co zničilo její manželství.

Jana Jánská
Jana Jánská 03. 04. 2025 15:00

Jarní úklid je pro mě takový rituál. Miluju ten moment, kdy zmizí prach a zbytečné věci a prostor kolem mě zase volně dýchá. Můj manžel si ze mě vždycky dělá legraci, že v tomhle období je lepší nenechávat nic ležet jen tak, protože to hned někam odložím.

Jarní úklid mi přinesl překvapení

Zbývalo mi uklidit už jenom skříňku v předsíni. Otevřela jsem ji a povzdechla si. Byly v ní klíče, rukavice, staré účtenky, klasický nepořádek, co se tam nahromadí v průběhu roku. Začala jsem všechno rovnat, když mi do ruky padl manželův starý tlačítkový mobil.

Nejsem ten typ, co by šmejdil v cizích věcech. Nikdy jsem to nedělala. Vždycky jsem mu důvěřovala. Jen mě zajímalo, jestli je ještě funkční. Zmáčkla jsem tlačítko a telefon se rozsvítil. Neměla bych to dělat, ale podívala jsem se na zprávy. A tehdy jsem zažila šok. „Chybíš mi... Uvidíme se ve čtvrtek? Nemůžu přestat myslet na tu noc... Tvoje žena nic netuší?“ psala tajemná odesílatelka.

Ne... nedovolila jsem emocím, aby mě ovládly. Zhluboka jsem se nadechla. Všechno jsem si to nafotila svým mobilem a ten manželův vypnula a vrátila přesně tam, kde byl.

Neulehčila jsem mu to

Seděla jsem u kuchyňského stolu a přemýšlela nad těmi zprávami. Snažila jsem se najít nějaké jiné vysvětlení. Třeba se někdo vydával za něj... Nebo... to bylo přesně tak, jak to vypadalo?

Danielovi jsem tolik let bezvýhradně věřila. A teď jsem měla v ruce důkazy, že přede mnou něco skrývá. Seděla jsem a čekala. Jeho mobil ležel stále na stejném místě ve skříni. Nepodívala jsem se do něj znovu, i když mě lákalo přečíst si další zprávy. Už jsem toho věděla dost.

Pak jsem zaslechla klíč v zámku. Daniel byl doma. Zhluboka jsem se nadechla, ale ruce se mi pořád třásly.

Ahoj, lásko,“ řekl a vešel do kuchyně. „Jarní úklid jede na plný obrátky, co?

Neodpověděla jsem. Zkoumavě jsem se na něj zadívala. Byl klidný, jako by se nic nestalo. Jako by všechno bylo v naprostém pořádku. „Nechceš mi něco říct?“ zeptala jsem se tiše. Snažila jsem se, aby můj hlas zněl přirozeně.

Daniel se zamračil. „O čem to mluvíš?

Podívala jsem se k té skříni v předsíni. Otočil se. Viděla jsem, jak jeho pohled zůstává viset na pootevřené skříni. Došlo mu to.

Myslím, že víš,“ řekla jsem klidně.

Daniel polkl nasucho. Snad chtěl něco říct, ale nevěděl co. Nehodlala jsem mu to usnadnit...

Přiznal se k nevěře

Zhluboka se nadechl a sklopil oči. „To byly jen zprávy...“ zamumlal po chvíli. „Už je to pryč... já...

Dost,“ přerušila jsem ho. „Vím všechno.Věděla jsem, co bude následovat. Klasické fráze o „slabé chvilce“, o tom, že to „nic neznamenalo“, že mě „pořád miluje“ a že to byla „chyba“. Na ničem z toho už nezáleželo. Podívala jsem se na něj a poprvé jsem před sebou neviděla svého manžela, ale cizího člověka. Najednou už jsem ho nepoznávala.

V kuchyni zavládlo dusivé ticho. Jen tam stál a čekal, jestli mu dovolím promluvit. Ale já už ho nechtěla poslouchat. Neptala jsem se, kdo byla ta žena. Nechtěla jsem znát detaily. „Nezůstanu tu, abych poslouchala lži,“ řekla jsem klidně. Vstala jsem a odstoupila od stolu. Nezajímalo mě vysvětlování nebo obhajoba. Nic už by nezměnilo to, co se stalo...

To byl konec našeho manželství

V manželových očích jsem viděla paniku. Možná čekal, že budu plakat, že udělám scénu. Ale já už neměla důvod bojovat. Nebylo o co. Popadla jsem klíče a kabát. Zíral na mě, jako by teprve teď pochopil, že je konec. Když jsem odcházela, neohlédla jsem se.

Seděla jsem v autě, ale nenastartovala jsem. Prsty jsem svírala klíčky a dívala jsem se do prázdna. Tma za čelním sklem působila jako závoj, jako by mě oddělovala od světa, který jsem dosud znala. Neměla jsem žádný plán. Nevím, kam pojedu, co budu dělat, co odpovím, když se mě někdo zeptá, proč jsem odešla od manžela.

Léta jsem měla pocit, že vím, kdo jsem a jaký je můj život. Ale všechno, co jsem považovala za jisté, se právě zhroutilo.

Podívala jsem se na mobil v klíně. Přejela jsem prstem po obrazovce. Fotky těch zpráv tam pořád byly. Otočila jsem klíčkem v zapalování. Nevěděla jsem, kam pojedu. Ale jedno bylo jisté - cesta zpátky už neexistuje...

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Létající Čestmír po 42 letech: Lukáš Bech nám prozradil, co ho dnes živí

Létající Čestmír po 42 letech: Lukáš Bech nám prozradil, co ho dnes živí

Související články

Další články