Marta (49): Chtěla jsem, aby se dcera naučila hospodařit s penězi. Nakonec nás ale navštívili exekutoři

Nikdy bych si nemyslela, že jí tím zničím život. Měla to být jen malá pomoc, vstupenka do dospělosti. Můj dar, aby si mohla plnit sny bez strachu, že jednou zůstane bez koruny. Bylo jí osmnáct a stála na prahu nové kapitoly. Chtěla studovat, cestovat, osamostatnit se.

Mohlo by Vás zajímat:

Renata (32): Máma utápí smutek v nakupování. Z bytu už má skladiště, ale nedokáže přestat

Měla to být lekce finanční gramotnosti

Když jsme seděly u bankéře a on mi nabízel možnost dodatkové kreditní karty, ani na vteřinu mě nenapadlo, že by to mohlo být špatné rozhodnutí. Bylo to přece pod mým účtem, pod mou kontrolou. Nezajímala se o složité podmínky splácení, jen se usmála a poděkovala. Vysvětlila jsem jí, jak to funguje, ale zřejmě si to přebrala jinak. Možná jsem ji měla víc hlídat. Možná jsem se měla zeptat dřív.

První měsíce jsem si ničeho nevšimla. Občas jsem zahlédla nějaké nové oblečení, kosmetiku, ale nepřikládala jsem tomu význam. Když jsme se bavily o penězích, vždycky říkala, že má všechno pod kontrolou. Byla dospělá, věděla, co dělá.

Pak mi přišel výpis. Částka byla vyšší, než jsem čekala, ale nebylo to nic, co bych nezvládla pokrýt. Sedly jsme si, vysvětlila jsem jí znovu, jak kreditní karty fungují a že musí být opatrnější. Kývala. Myslela jsem si, že se z toho poučí.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (54): Začala jsem chodit s mužem, kterého jsem za mlada odmítla. Stal se z něj milionář, ale já chci víc než jeho peníze

Dluhy šplhaly nahoru

Jenže další měsíc to bylo ještě horší. A ten další ještě. Nechtěla jsem jí dělat scény, ale začala jsem být nervózní. Když jsem se jí konečně zeptala přímo, řekla, že se to srovná, že si najde brigádu, že to zvládne. Věřila jsem jí. Jenže pak přišlo varování od banky.

Dluh byl mnohem vyšší, než jsem si myslela. S úroky a pokutami už šlo o statisíce. Nechápala jsem, jak se to mohlo tak rychle vyšplhat. Než jsem se vzpamatovala, začala chodit upomínka za upomínkou. Přišla jsem o manžela a s ním i o druhý příjem. Po rozvodu jsem zůstala sama, jen s jedním platem a nájemním bytem.

Kreditka měla být jen záložní plán a pokus naučit naši dceru pracovat s penězi a najednou se stala neřešitelným problémem. Začínala jsem se bát, co dalšího přijde, protože jsem nezvládala splácet. Pak jednoho dne někdo zazvonil. Nečekala jsem nikoho. Otevřela jsem dveře a tam stáli oni. Exekutoři.

Mohlo by Vás zajímat:

Miloš (62): Moje dcera měla velké plány, ale rodině zbyly jen velké dluhy

Vzali nám, co se dalo

Ukázali mi papíry, které potvrzovaly, že částka nebyla uhrazena. Že se čekalo dost dlouho. Že přišli zabavit, co se dalo. Dcera se zrovna vrátila domů a viděla, jak odnášejí televizi, kávovar, dokonce i některé její věci. Ztuhla ve dveřích. Chtěla něco říct, ale nemohla. Jen stála a dívala se.

Po jejich odchodu jsme spolu mlčely. Teprve tehdy jí došlo, co se stalo. Myslela si, že kreditka znamená peníze navíc. Nepředstavovala si, že je to jen půjčka, která se musí splácet. Žila v domnění, že se to „nějak vyřeší“. Nevyřešilo. A já? Já si do konce života budu vyčítat, že jsem jí tím nevědomky zničila start do dospělosti.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (41): Manžel vyhrál loterii, ale rozhodl se to tajit. Peníze si užíval jinde a s někým jiným

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.