
Martin se zamiloval do profesorky, která je skoro o dvacet let starší. Chvíli se lásce nebránili a užívali si, pak ale přišly její čtyřicátiny a ona obrátila. Pustila ho k vodě, aby jednou nemusel žít vedle staré dámy. Martin si ale nepřeje nic jiného.
Marie (40) je žena mého života, jsem si tím jistý. Bohužel je mezi námi věkový rozdíl, který ona nedokáže překonat. Bojí se vedle mě stárnout a nechápe, že by to na mých citech nic neměnilo. Po roce vztahu se mnou končí a já bez ní nechci žít.
Poznali jsme se ve škole
Na vysoké škole jsem se poznal s Marií. Potkal jsem ji na chodbě a v domnění, že jde o studentku, začal jsem se ji ptát na přednášky. Smála se na mě a já to bral jako výzvu. Jí ale připadalo vtipné, že jsem ji věkově neodhadl. Byla to profesorka a téměř čtyřicet let bych jí vážně netipoval. Vypadala skvěle a figuru by jí mohla lecjaká „dvacítka“ závidět.
Jelikož jsem na ní zapůsobil, ani nevím jak, nechala se pozvat na kávu. Nebyl jsem jejím studentem, takže jsme to nepovažovali za nevhodné. To odpoledne jsem si po dlouhé době skvěle popovídal se ženou. Se svými vrstevnicemi jsem konverzace moc rád neměl. S Marií se mi povídalo, jako s dávnou známou. Byla inteligentní, bezprostřední a hlavně si na nic nehrála. Navíc se mi moc líbila.
Nemohl jsem uvěřit tomu, že moji náklonnost opětovala. Byl jsem v té době nejšťastnějším studentem na univerzitě. Začali jsme se spolu vídat častěji, nejprve jen v soukromí a později i na veřejnosti. Bral jsem Marii mezi svoje přátele, poznala i pár členů mojí rodiny. Já její blízké nepoznal nikdy, až na jednu kamarádku. Napadlo mě, že se za mě stydí.
Po jejich narozeninách přišel šok
Po roce jsem už věděl, že Marii miluji a chci s ní strávit zbytek života. Bylo mi naprosto jedno, že je skoro o dvacet let starší. V posteli byla naprosto nepřekonatelná a líbila se mi na ní i zralost, která ji dělala snad ještě krásnější. Ona se mnou ale nesouhlasila. Nechtěla se o našem věkovém rozdílu moc bavit.
„Teď ještě vypadám celkem k světu, ale za deset, dvacet let., to budu bába. A ty v nejlepších letech,“ tvrdila. Nechápala, že se na to dívám úplně jinak, než ona. Nesrovnávám nás dva vedle sebe jako stárnoucí lidská těla. Marie by se mi líbila s přibývajícím věkem, ať už bychom byli stejně staří nebo ne.
Nevěřila mi a když se přiblížily její čtyřicáté narozeniny, odmlčela se. Věděl jsem, co se jí honí hlavou. Chtěl jsem ji přesvědčit, že se nemá čeho bát a koupil jsem snubní prsten. Když jsme se sešli na romantické večeři a já vytáhl diamant, na který padly úspory mojí babičky, Marie mě pohladila po vlasech a svým rozhodnutím mě šokovala...
Prý je čas toho nechat
„Nastal moment, kdy se naše cesty mají rozdělit. Jednou to pochopíš,“ řekla mi se slzami v očích. Zlomilo mi to srdce o to víc, že se se mnou rozchází, abych byl jednou šťastný. Já si ale nedovedu představit život bez Marie.
Nevěří mi. Možná se sama tolik bojí vlastního stárnutí, že se přes to nedokáže přenést. Kéž bych přes noc zešedivěl a udělaly se mi vrásky. Možná by mě pak Marie nepustila k vodě? Nevím, co mám dělat. Vždyť starší muži mají po boku mladou holku celkem běžně. Proč je to takový rozdíl?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.