Martina (29): Můj objev na první schůzce vytáhl formulář s dotazy. Jeho život totiž řídí statistická data

Asi zůstanu na ocet. Začíná se s tím smiřovat. Bohužel mi nevyšel vztah a v dvaceti pěti letech se se mnou rozešel přítel po šesti letech vztahu. Kvůli pocitu, že se nechce vázat a touze splnit si pár snů, které se neslučovaly s manželským životem.

Mohlo by Vás zajímat:

Eva (33): Můj přítel je cholerik. Většinu času jsem z toho nešťastná, a přesto se stále bráním rozchodu

Pocit křivdy jsem cítila snad dva roky

Musím říct, že jsem pocit křivdy cítila snad dva roky. Střídal se u mě pocit sebelítosti se zlostí. Radši jsem měla zlost. To jsem potom měla sílu sportovat, uklidit byt nebo podávat nadprůměrné výkony v zaměstnání. Když jsem měla období sebelítosti, v práci jsem povinnosti kulila před sebou a po návratu domů jsem se zavřela před světem a s kakaem v ruce jsem se na gauči utápěla v pocitu křivdy. Naštěstí jsem se nechala ukecat kamarádkou, abych znovu naskočila do života.

Spolu jsme založily profily na seznamce a začaly randit. Naše setkání byla zkraje humorná a tekly nám slzy od smíchu. První půlrok jsme se doslova předháněly, která potkala většího zoufalce nebo podivína. Většinou vyhrávala kamarádka. Já měla nudný průměr v podobě mamánků, dlužníků nebo mužů, co byli zaháčkovaní v minulosti a celé rande mi vyprávěli o své bývalé partnerce. A vlastně jsem byla ráda, že to tak dopadalo. Cítila jsem, že nejsem připravená jít dál. Bála jsem se zase někomu uvěřit. Bála jsem si někoho připustit k tělu.

Mohlo by Vás zajímat:

Karla (44): Zažila jsem pocit zadostiučinění. Půl roku po rozchodu mě kontaktoval bývalý partner a chtěl by se vrátit

Psychická únava ze mě vysávala život

Jenže po nějaké době mě můj život sejmul. Uvědomila jsem si, že nemám z koho vybírat svého potencionálního přítele. Někoho, s kým bych založila rodinu. O koho bych se mohla opřít. Budoucího otce našich dětí. Legrace skončila. Dostavila se mi parádní psychická únava. Nepřidalo mi ani to, že se začaly vdávat moje kamarádky. Ty, které tvořily naši partu. Všem vztahy vydržely, jen já byla opuštěná. Od přátel jsem věděla, že bývalý partner se toulá po Jižní Americe. Nikdo nechápal, proč se nemohl toulat se mnou a po návratu začít žít dospělý život.

"Marti, dodnes jsem nepochopila, co ho k tomu vedlo. Působili jste na nás jako pár, co má budoucnost. A váš rozchod pro nás byl šokem. Jsme rádi, že jsi nám zbyla alespoň ty. Tvůj ex s námi zpřetrhal veškerý kontakt, oznámila mi kamarádka asi před dvěma lety. Prvně, co jsem ji viděla osobně po mém rozchodu. Prvně, co jsem našla sílu partu kamarádů vidět jako nezadaná slečna. Vídáme se dodnes, jen je to jiné. Poslouchám od nich jejich plány ohledně bydlení, založení rodiny a přijímám pozvání na svatby. Já za čtyři roky nebyla schopná jim představit ani jediného muže, který by přicházel v úvahu jako můj přítel.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (39): Měsíce jsem se odhodlávala k rozchodu. Pak ale přišla krutá zpráva, která vše vyřešila

Poslední rande bylo slušně ujeté

Minulý týden jsem po dlouhé době absolvovala své poslední rande. Po asi dvou týdnech psaní jsme si s Kamilem domluvili schůzku. Kamil na mě působil po písmenkách normálně. Bydlel sám v garsonce, měl zaměstnání, byl o tři roky starší a miloval historii. Pracoval v soukromém sektoru a analyzoval data. Statistika byla jeho každodenní náplní. Kamil na rande dorazil v košili a džínách. Nejprve jsme si v kavárně příjemně povídali. O obecných věcech jako je počasí, dopravní situace ve městě a kulturní akce. Toto tlachání Kamil utnul a pravil: "Martino, dost konverzace o ničem. Mám tu sadu otázek. Prosím, abys mi na ně upřímně zodpověděla. Já to doma vyhodnotím a pak poladíme co dál."

"Kamile, promiň. Asi ti špatně rozumím. Jaký formulář? To se neumíš rozhodnout podle pocitu? To k tomu potřebuješ formulář?" cítila jsem se dotčeně. Kamil nehnul brvou a vysvětlil mi, že je toho názoru, že jakmile naše shoda nebude s osmdesáti procentní pravděpodobností, tak si myslí, že vztah nemá cenu začínat. Hodila jsem na stůl stovku za svou kávu a samozřejmě jsem žádný formulář nevyplnila. To se člověk nestačí divit, co se mezi námi pohybuje za exoty. Už si pomalu začínám zvykat na to, že asi svou spřízněnou duši nepotkám. Asi si pořídím psa a pokusím se naladit na jinou frekvenci.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (39): Zázraky se někdy dějí. V jednom týdnu jsem zažila rozchod i začátek nového vztahu