Facebook
Instagram
Michaela Kudláčková se do povědomí diváků zapsala jako dětská herečka ve filmech Skleněný dům, Poslední propadne peklu nebo Veronika, prostě Nika. Nyní je jednou z nejvyhledávanějších kartářek a vědem. Nejen o tom, jak nahlíží do budoucnosti, přišla Michaela Kudláčková promluvit do pořadu Na kafeečko.
Michaela Kudláčková (53) byla úspěšná dětská herečka, ale prošla si mnoha povoláními, pracovala i jako taxikářka nebo spisovatelka. V současnosti se ovšem věnuje převážně vykládáním karet a astrologii. Je velmi vyhledávanou věštkyní. Má čtyři dcery a jednu vnučku Johanku.
Michaela Kudláčková přijala pozvání herečky Miluše Bittnerové do pořadu Na kafeečko. Rozpovídala nejen o svém neobvyklém dětství a práci s věštěním. Předpověděla také, jaký bude rok 2022.
Bittnerová: Víte, co je na zvláštní? Spousta lidí vystuduje konzervatoř. Spousta lidí vystuduje DAMU. Já znám X lidí, kteří se té profesi vůbec nevěnují, nebo tak divně okrajově. Vy jste nevystudovala, ale přitom jste v povědomí diváků neustále. A když to porovnáte touhle optikou, tak se vám velmi zadařilo.
Kudláčková: Když mě dvakrát nevzali na konzervatoř, tak mi spadnul svět na hlavu. Neuměla jsem si představit, že budu dělat něco jiného. Ale v průběhu života jsem došla k tomu, že být dětským hercem je strašný rozdíl. Prožila jsem nějaký ten konkurz. Ani jsem nevěděla, že probíhají, bylo mi šest let. Vůbec mi to nepřišlo. Pak už to bylo o tom, že někdo zavolal mojí mamince. A moje maminka, manažerka veliká, řekla: Ano, to se mi líbí, nebo to se mi nelíbí. Pak se mnou šla třeba na kamerové zkoušky a poté poslali scénář. S mamkou jsme si ho přečetly a já jsem to pokládala za velmi hezký příběh. Jen jsem se ptala, co tam budu dělat, no a pak jsem žila si tu roli. Maminka podepsala nějakou smlouvu, dostala něco málo, protože tenkrát… no, to si nemyslete, že to bylo nějak extra placené. Vůbec.
V Americe byste měla vyděláno na několik generací.
Ano, ano, to už by bylo o něčem jiném, měla bych bazén... Ba ne, bazén nechci.
No, to byste měla asi sto bazénů, Míšo.
Měla bych jiné věci. Potom jsem přišla na to, že v ten moment, kdybych vystudovala, musela bych pravděpodobně jít do nějakého oblastního divadla. Těžko vystudujete konzervatoř a dostanete lano z Národního, protože vás tam hrozně chtěj... Tak bych asi šla do nějakého oblastního. A od té chvíle bych se asi musela furt někde nabízet a připomínat. Musela bych mít nějaké ty kontraverzní příběhy, někde se prostě projít nahá, protože i negativní reklama je reklama. Musela bych obvolávat lidi: Dobrý den, chcete mě, nechcete mě? A to bych zchudla. Byla bych strašně chudá herečka, neobsazovaná. Já ani neumím vzít to sluchátko a říct: Dobrý den, já jsem nějaká Míša, nemáte náhodou něco pro mě? No ne, já bych se propadla. Tohle bych asi nedala.
Vy jste znalkyně nejen ženského mozku, ale i mužského? Dá se to tak říct? Pomocí těch karet nebo tak…
Takhle... Drtivou většinou klientely, ať už je to astrologie nebo tarot a runy, tvoří ženy. Z 89 % jsou to ženy a řeším jejich problémy s muži. Je to pořád stejné.
Dá se říct věk těch žen?
Teď jsem tam měla paní, které je 80.
80... a třeba nejmladší?
Vypadala jako když je jí 45. Musela jsem si ji vyfotit, protože jsem ji nevěřila věk.
Správná čarodějnice. Ale co nejmladší, třeba kolem dvaceti?
Taky.
Jo, takže taková škála.
Jinak je to ten střední věk, kdy už mají nějaké vztahy a jsou třeba v manželství. Ale po těch patnácti letech už to není to, co to bylo a teď někoho potkají... Nejčastěji se řeší manželské trojúhelníky. Ale už jsem měla i pár žen, které jsou týrané.
Je těžké se k tomu postavit, ne?
To máte okamžitě jasné. A vlastně celou dobu toho sezení neděláte nic jiného, než že se snažíte té ženské vysvětlit, že je schopná fungovat bez něho. Že je samostatná jednotka a má svojí osobní hodnotu. Snažíte se jí prostě vysvětlit, že pokavaď od něho odejde, tak si dost možná zachrání život. Protože ony jsou přesvědčované a udržované v pocitu, že když odejdou, tak umřou. Přijdou o děti, zlikviduje je, postaví proti nim i jejich rodiny. Neumíte si představit, co všechno jsou chlapi schopní vymyslet.
V tomhle mám úspěch a jsem na to pyšná. Někdy je to prostě o tom, že ženy jdou raději za vámi, než za psychologem. Nevím, čím to je. Pak si připadají míň nemocné.
A to je teda…
Psycholog je doktor a ona má v tu chvíli pocit, že jí něco je, že je vlastně chorá. Ale musíte být taky psycholog.
Ano, ale k čarodějnici… Pardon, můžu říkat k čarodějnici? Jo?
Ano.
K čarodějnici jít může, no a to mě právě zajímá. Jaká je vlastně procentuální úspěšnost věšteb? A jak moc velkou roli tam hraje psychologie? Protože spousta lidí smázne tyhle hrátky s magií, řekne si prostě: To je blbost. Ale pak jsou lidi, kteří si řeknou: Ne, horoskop má já nevím 70% úspěšnost, tohle má 60%, karty mají třeba 40%. Jak to vidíte vy?
Ten tarot a Crowley jsou v podstatě psychologická pomůcka. Za těch asi třicet let, co to dělám, jsem nepřišla na to, na jakém principu to funguje. Chtěla jsem kvůli tomu jít studovat kvantovou fyziku. Tam vám vysvětlí i Boha. Ale nedělala bych nic jiného, než kvantovou fyziku. Jen abych pochopila, na jakém principu to funguje a že to funguje. Vysvětluju si to tím způsobem, že čas je jednotka ohebná, měnná a těžko uchopitelná. Lze to udělat tak, že nejdete takhle, ale pomocí tarotu jdete takhle. Jdete rovnou, takže jste schopná podívat se na to, jakým způsobem se bude nějaká událost vyvíjet, za předpokladu, že ten člověk udělá tohle. Protože tam máte vždy několik variant. Co ho čeká, když půjde doprava, co ho čeká, když půjde doleva.
Myslím si, že 80 % věcí v našich životech je měnných. To znamená, že rozhodnutí, která činíme teď, mají přímou souvislost s tím, co se stane potom. Pak jsou tam samozřejmě i karmické body, které jsou neměnné. Narození dítěte, bouračka... Věci, které zahrnují osudy jiných lidí. Mimo toho máme obrovský manévrovací prostor. K tomu bodu můžeme dojít několika cestami. A já jsem schopna člověku poradit a on si pak zvolí, jakou cestou k tomu chce dojít.
Vykládáte si i na sebe?
Víte, že se tomu neubráníte.
Jo?
Ale k sobě nejste nikdy objektivní.
No právě.
Ne, nejste. Čím víc o tom víte, tím méně si vykládáte. Zavolám třeba dceři, která dělá stejný tarot. Takto jsem ji to naučila.
Dcera se takhle pomamila, jo?
Nebo nějaké své žákyňce.
Tak jste vlastně nevěděla předem, co se vám v životě stane. Nebo jste měla tušáka?
Některé věci jsem věděla.
To vám řekli vaši bratři? Když byla Míša malá, tak měla tři, později čtyři bratry, a ti byli imaginární. Míše radili, co má dělat a drželi ji za ruku, když se bála. Nebo byli s ní, když se bála, protože Míša se hodně bála. Ti bratři s vámi byli docela dlouho, že jo?
Řekla bych, že pořád jsou. Akorát jsem si je tak nějak pragmaticky, nějakým tím v uvozovkách rozumovým způsobem, identifikovala. Jsem přesvědčená o tom, že existují věci, které nelze uchopit, pravděpodobně ani vysvětlit, a přesto tu taky jsou. Předesílám, že to není o tom, že bych ty věci viděla, to bych se nechala hospitalizovat. Ale každý člověk má občas pocit, že dostane nějakou informaci, která je z éteru... Nelze k tomu dojít nějak jinak, že by si to přečetl, nebo to ten mozek jakoby vnímnul a ten člověk si to neuvědomoval, protože pořád vnímáme něco, aniž bychom to hodnotili. Prostě je to informace z éteru. A já jsem třeba vděčná, že když jsem byla malá, měla jsem tyhle ty tři až čtyři bratry, protože mi to strašně pomohlo. Byla jsem velmi neurotické dítě, přes ty role a přes to všechno jsem byla poměrně samotářská.
Počkejte, oni s vámi chodili i na natáčení?
No jasně. Chodili se mnou pořád.
Jo, pardon, to jsem nevěděla.
Byla jsem pořád po hotelích. Většinou máte nějakou vychovatelku nebo někoho přiděleného, když jste dítě. Nebyla vždycky se mnou. Takže jste sama na hotelovém pokoji a potřebujete mít nějakou společnost... Velmi mi to pomáhalo.
No vy jste měla asi…
Psychiatr by na to jistě měl vysvětlení.
V zásadě mi u vás, když vidíte aury a vykládáte karty a děláte horoskopy, přijdou bratři normální. Až s tím přijde moje Betynka, tak budu pátrat, kde jsou. Ale vy jste říkala, že i vaše dcera tohle to má, takže je to taková dědičná záležitost.
Ano, ta krmila imaginární holčičku rozinkami a naprosto jí to nepřišlo divné. V první chvíli mě to samozřejmě vyděsilo, protože hned se vám ozve ta pragmatická část...
Jo? I vám?
No jasně. Já jsem v podstatě pragmatik. Teďka to zní legračně, ale já se vždycky napřed snažím všechno rozumově vysvětlit. A když to nejde, když to selže, tak se přikloním k tomuto. Naučila jsem se v životě jednu věc a myslím, že by to lidi měli dělat - připouštět. Protože jakmile něco připustíte, tak jste otevřená k tomu vůbec zjišťovat, co to je. Jakmile něco zavrhneme jako nesmysl, přestaneme se tomu věnovat. Nikdy bychom nelétali letadly, kdyby někdo nepřipustil, že je to možné.
Teď se řítíme do konce roku 2021. Jaký byl z vašeho pohledu? A teď nemyslím soukromého, ale spíš právě z pohledu vědmy, kartářky, čarodějnice. Jaký to byl rok?
Příšerný.
Jo? Já si to myslím taky.
Příšerný a rok 2020 byl taky příšerný. Ještě horší.
A co 2022?
Ten už nebude tak příšerný.
Konečně. Blýská se nám na lepší časy, jo?
Blýská se nám. Myslela jsem si, že 2021 nebude tak příšerný. Byl tam lehký posun k lepšímu, nicméně furt mám pocit, že to pořád není paráda.
Ono to vypadalo hrozně dobře o prázdninách.
A je pravda, že když jsem dělala předpověď na 2020, tak jsem věděla, že se stane něco, co se tady nikdy nestalo. Věděla jsem, že to bude mít něco společného s genetikou, ale nevěděla jsem co. Pak jsem se dočetla, že byli lidi, kteří jsou podstatně lepší než já, mnohem lepší, a ti to věděli. Věděli, že je to virus, věděli, že je to nemoc. Já jsem to nevěděla. Tu předpověď dělám každý rok. Říkala jsem, že to bude něco, co jsme nikdy nezažili, že to má hodně společného s genetikou, s DNA, s lidským genomem... Myslela jsem si, jestli třeba nevynalezeme lék na rakovinu, protože jsem pozitivní. Absolutně jsem si nepřipustila, že by to mohla být nemoc.
Jaký bude rok 2022? Bude lepší?
Měl by být. Není to o tom, že odejde Covid. Je to respirační nemoc a asi tady zůstane. Děkuju do Číny... A to mě nepředstavitelně sere. Lidstvo je neskutečně chytré, když se spojí a lidi spolupracují, tak přes nějaký obrovský voser očividně dokážou být i velmi rychlí. Pravděpodobně se najde vakcína, která bude měnná, tzn. ne vakcína, která byla vyrobená původně. Teď už to prostě není taková sranda, i když pořád pomáhá. Bude to jako u chřipky, lidé se budou očkovat jednou za rok. Doufejme, že se stane i to, že se lidi budou očkovat, pokavaď budou mít pocit, že by měli.
Já se přiznám, že tohle mi vadí. Vadí mi to, i když rozumím, že to je pro dobrou věc, ale neskutečně se to podepsalo na psychice lidí. Mám strašný strach, že když se stane něco vážného, tak lidi budou už předem přednasraní. Když zlomíte určitou část společnosti, a pak budete po ní chtít, aby dělala něco dobrovolně, tak zrovna takhle část společnosti to neudělá. Takže toto není dobrá cesta. A já věřím, že se najde něco, co je účinné. Virus bude mutovat, protože je chytrý, takže teď by se mohl zacílit třeba na ty očkované, protože bude chtít obejít vakcínu. To bych očekávala…
A dejte pokoj!
Ale my jsme taky chytří, takže my si najdeme cestu, jak tu vakcínu obohatit o to, aby to nebylo 50 na 50. Ale taky si myslím, že se najdou účinné léky, protože máte fůru lidí, kteří se očkovat nemůžou. Věřím, že v roce rok 2022 nás povedou úplně jiní lidé, takže se u řešení pandemie bude víc myslet.
A poslední dotaz. Bude Andrej Babiš prezident?
Ne. Nebude prezident. Znám jeho hodinu narození a jeho horoskop, nestane se to.
Celou zpověď vědmy Michaely Kudláčkové najdete v úvodním videu. Co všechno prozradila?
- herecká kariéra v dětství
- současná klientela
- rozdíl mezi astrologií a karetním výkladem
- předpověď na rok 2022
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
