Byla to chudá černoška, která vychovávala své děti úplně sama. Možná díky tomu našla svůj hlas jako komunitní aktivistka, jenž se stavěla proti obchodu s chudobou a bigotnosti. Její největší úspěch však byl ten, kdy přesvědčila vůdce Ku Klux Klanu, aby změnil svůj názor na občanská práva.
Život Ann nezačal nijak růžově. Narodila se 1. července 1935 v Hillsboro v Severní Karolíně do rodiny takzvaných sharecropperů. Ti měli pronajmutou určitou plochu půdy, ze které však museli vlastníkovi odvádět část vypěstovaných plodin. Ve 14 letech zjistila, že čeká dítě. To ale brzy po narození zemřelo. Po svatbě s jejím milým Frenche Wilsonem se jim po dvou letech poštěstilo mít druhého potomka, dceru Lydii. To znamenalo stěhování do Durhamu, kde měl být život přece jen o něco lepší.
Nemilé překvapení
Po příjezdu do Durhamu Ann rozhodně nečekal lepší život. Ani dům, který jí otec jejích dětí slíbil. Místo toho žili v jednom pokoji ještě s jedním mužem. Jejich manželství se tak začalo rozpadat. Když dostal Frenche nabídku práce v Richmondu, odmítla ho následovat. V tu dobu se jim také narodila další dcera Marilyn. Po rozvodu se tak musela Ann postarat o vše sama a ještě pracovala jako pokojská za 30 centů na hodinu. Nezbylo jí nic jiného, než se obrátit na sociální služby.
Od naprosté chudoby Ann Atwater zachránil obhájce bydlení
Ann byla zvyklá bojovat, ale i tak toho na ni bylo moc. Sociální dávky činily 57 dolarů měsíčně. Jenomže nájem za zchátralý dům byl 100 dolarů měsíčně. Jíst tak mohla s dcerami jen rýži, zelí a omáčky. A aby toho nebylo málo, oblečení musela šít z pytlů od rýže. Ty je ale neochránily od chladu, který prostupoval celou nemovitostí. Všude byly praskliny. O stavu domu vypovídá fakt, že když jí majitel odpojil elektřinu kvůli nezaplacenému účtu, stačilo dupnout na podlahu a světla se rozsvítila. Když dupla podruhé, zhasla.
Jednoho dne se ale seznámila s mužem jménem Howard Fuller, jenž se jí zeptal, zda by nechtěla pomoci s rekonstrukcí. Sice tomu nevěřila, že by si dal majitel říct, ale nakonec se rozhodla, že za ním spolu zajdou. K jejímu údivu to vyšlo. Fuller měl finance díky organizaci North Caroline Fund. Ta měla za cíl vytvořit komunitu. Opravil tak její dům, zaplatil dluh a pomohl najít v životě nový směr - nabídl jí, aby s ním začala spolupracovat.
Operace Průlom
Nyní na Ann čekal sedmnáctitýdenní kurz, kde se musela naučit vše o komunitním organizování a spletitosti práv nájemníků a městským kodexem bydlení. Poté se zapojila do operace Průlom, jenž měla za cíl zmírnit chudobu tím, že naučí potřebné řešit její základní příčiny. Do toho třeba patřila schopnost vypěstovat si na zahrádkách vlastní plodiny.
Konečně se věnovala tomu, co ji naplňovalo. Učit lidi, jak se o sebe postarat a říkat jim, že se rozhodně nesmí smiřovat s nespravedlnostmi, které se jim denně dějí... to jí dávalo velký smysl. O něco později přišla na řadu další důležitá věc: integrace durhamských škol. A Ann byla vybrána jako jeden ze zástupců komunity. A její oponent? Nikdo jiný než lokální lídr Ku Klux Klanu C.P. Ellis.
This is Ann Atwater. The woman Taraji is playing pic.twitter.com/NiZAqFufBD
— George M Johnson Garçon (@IamGMJohnson) April 18, 2019
Ann Atwater a C.P. Ellis
This is Ann Atwater. The woman Taraji is playing pic.twitter.com/NiZAqFufBD
— George M Johnson Garçon (@IamGMJohnson) April 18, 2019
Ann se s Ellisem setkala v centru Durhamu a už od samotného začátku jí lezl na nervy. Pořád vykřikoval negr tamto a negr ono. Měla tak sto chutí mu chytit hlavu a podříznout ho od ucha k uchu. Naštěstí ji zadržel přítomný pastor. Jakmile si všiml, že drží v ruce nůž, vydal se k ní a řekl, že jim nemá poskytovat zadostiučinění.
Nenávist byla vzájemná, jenomže pak v jednu chvíli Ellisovi došlo, že i on vyrůstal ve velmi chudé rodině. Má tak mnohem více společného s Afroameričany, než s bílou smetánkou. Vždyť i jejich děti chtěly chodit do stejné školy. Ellise to dojalo natolik, že před novináři roztrhal svou členskou kartu z Ku Klux Klanu.
Ann zůstala s Ellisem ve velmi blízkém vztahu až do jeho smrti v roce 2005. Jeho rodina ji dokonce požádala, aby na pohřbu pronesla smuteční řeč. Když pracovník pohřebního ústavu zapochyboval, zda ho skutečně znala, odpověděla: "Byl to můj bratr".
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Ann Atwater
Allthatsinteresting.com: How Ann Atwater Conviced A Ku Klux Klan Leader To Change His Mind On Civil Rights