Neuvěřitelný životní příběh Mileny Watson: V prvním zaměstnání ji zneužíval šílenec, v emigraci ji podezřívali ze špionáže

Jakmile se ale za Milenou zavřela brána zámku, kde internát sídlil, byla v pasti, z níž nebylo úniku. Objekt, obehnaný drátem, nesměl nikdo bez povolení opustit. Později se dozvěděla, že si ji, na základě fotografie, vybral jeden člen učitelského sboru. Prý, když pochází z bohaté rodiny, bude ta pravá k „rozmnožování dělnické třídy spojené s inteligencí“.

Mohlo by Vás zajímat:

Invaze vojsk Varšavské smlouvy: Svědectví pamětníků odhalují vděčnost, prozření i probouzející se nenávist

Ve spárech šílence

Jakmile paní Mileně došlo, o co tady jde, začala protestovat. Dotyčný muž (pozn. red.: web Paměť národa kvůli celkové citlivosti příběhu jméno neuvedl) tak mladou kolegyni násilím zavřel do tmavé místnosti, kde ji přivázal k židli a nechal svítit dnem i nocí zářivky. Lidskou mysl, které chybí spánek, lze pak velmi dobře formovat. Dostala se do takového stavu, že kdyby jí řekl, ať skočí z okna, udělala by to.

Problémy spojené s novým režimem se ale její rodiny dotkly již dříve. Otec Vladimír Foršt pocházel z bohaté statkářské rodiny, není tak divu, že na něho dopadly perzekuce. Označili ho za nepřítele kolektivizace. Jeho bratr Eduard zase skončil ve vězení za nabádání lidí, aby nevstoupili do JZD. A o něco později ho následoval i Vladimír. Klement Gottwald totiž v roce 1947 prosadil takzvanou milionářskou dávku, kterou musela zaplatit každá osoba, jejíž majetek přesahuje hodnotu jednoho milionu korun. Za mříže se dostal kvůli nezaplacení daně. O něco později ho ale propustili.

Maminka paní Mileny pracovala ve zdravotnictví, ale i přestože znala spoustu lékařů, nikdo jí nebyl schopen pomoci s tím, že častokrát upadala do bezvědomí, a to někdy i na celý den. Když se naskytla možnost transplantace srdce, bylo již příliš pozdě. Milena přišla také o bratra Vladimíra, kterého srazilo ruské obrněné vozidlo a zbyly po něm tři malé děti.

Mohlo by Vás zajímat:

80. výročí založení ghetta Terezín: Pachu mrtvého člověka se nikdy nezbavím, říká pamětnice

Milena skončila na psychiatrii, ale nikdo jí nevěřil

Po psychickém mučení přišlo na řadu sexuální zneužívání. To skončilo až po dvou letech. Tyran najednou zmizel, prý se upil k smrti. Ve skutečnosti se dožil vysokého věku. Mělo ji to zřejmě jen uklidnit. Následně se ocitla u psychiatra Vladimíra Vondráčka, na jehož klinice strávila osm měsíců. Nejhorší na tom pro ni bylo, že jí vůbec nevěřil. Přitom kvůli tomu všemu přišla o možnost mít děti.

Když se její zdravotní stav zlepšil, postavila se opět za katedru. Jakožto učitelka ruského jazyka a literatury měla za úkol své studenty také ideologicky vzdělávat, což nesla velmi těžce. A tak všem vždy na druhou stranu testu napsala správné odpovědi, čímž byla, jak sama uvedla, jednou nohou v kriminále. Žila v začarovaném kruhu. Přes den řešila „komunistické bláboly“, v noci ji trápily zlé sny.

Mohlo by Vás zajímat:

Vyhlazení Lidic ve vzpomínkách pamětníků: Tatínek mě políbil na čelo. Pak jsem ho už nikdy neviděla

Emigrace

Na začátku roku 1967 se léčila silnými antidepresivy a její lékař jí navrhl, že v rámci uvolňování společenských poměrů by jí nejlépe prospěla změna prostředí. A tak si požádala o povolení k výjezdu do Anglie, kde měla kamaráda. Musela sice slíbit, že se vrátí, ale po příjezdu to vypustila z hlavy. K její smůle se ale na ni zaměřila britská tajná služba, podezřívali ji totiž ze špionáže. Vycestovala z Československa legálně a na delší dobu, a to bylo podezřelé. Když jim vylíčila celý svůj dosavadní život, jen nevěřícně kroutili hlavami. Prý ať to nikomu nevykládá. Budou ji mít za blázna.

Po duševní stránce se začala cítit lépe, prožité deprese si ale začaly vybírat fyzickou daň. Skončila na operačním sále, kde jí museli napravit páteř, jinak by se už nenarovnala. V té době byl v Anglii i její bratr, který tam zrovna studoval. Rozhodl se, že za ni podá inzerát, aby jí našel ženicha. Ozval se jakýsi Brian Walsh, který Milenu doslova uhnal. Vzali se v Tanzanii, kam musel Walsh odjet na služební cestu. Po svatební hostině se jí ale udělalo špatně - byla to malárie. Po roční léčbě v Africe se odjela doléčit do Británie, kde se také s Walshem rozvedla.

Napodruhé se seznámila s karikaturistou a filmovým kritikem Alexem Noelem Watsonem. Jeho kresby a recenze vycházely v médiích po celém světě. U něho našla konečně podporu a klid. Zároveň jí ale připravil spoustu zážitků. Psal i filmové scénáře, takže se seznámila se spoustou hollywoodských hvězd a producentů. Než se v Československu změnil režim, jezdila tam se svým mužem jen občas za rodinou. Po roce 1989 již pravidelně. Pádu komunismu se ale nikdo z blízké rodiny nedožil. Watson zemřel v roce 2017, paní Milena 2. května 2024 v londýnské čtvrti Purley.

Mohlo by Vás zajímat:

Pamětnice Růžena Kamarádová: V komunistickém vězení žila po boku vražedkyň, neminula ji ani svěrací kazajka