
Otýlie měsíc žádala manžela, aby ostříhal stromy na zahradě. Manžel Karel o tom nechtěl ani slyšet a radši ležel na gauči. Otýlie se do zahradničení pustila sama a teď řeší nepříjemné zdravotní komplikace.
Celá domácnost je jen na mně. Mám pocit, že mám tři děti. Dvě malé a jedno dospělé. Manžel Karel je poslední dobou neustále unavený a v podstatě chodí jen do práce.
Žena jako novodobá služka
Už toho začínám mít plné zuby. Připadám si jako novodobá služka. Ráno vstanu a připravím všem snídani a svačinu. Jsem to já, kdo veze děti do školy. Po práci vyzvednu děti, dojedu na nákup, doma průběžně uklízím a peru, navečer připravím večeři a stihnu s dětmi udělat domácí úkoly. Připadám si jako dostihový kůň, co běží ve smyku.
Neznám, co to je káva s kamarádkou nebo hodinka pro sebe. Jsem v jednom kole. Co nestihnu v pracovní dny, snažím se stihnout o víkendu. U domu máme i docela velkou zahradu. Na jaře je na zahradě dost práce. Opakovaně jsem Karla žádala o to, aby provzdušnil trávník. Asi po dvou týdnech mi došla trpělivost a vertikutátor jsem nastartovala sama.
Líný manžel je holé neštěstí
Karel po příchodu z práce odpočívá. Dokáže si jít na hodinku lehnout. „Děcka, hodinu nerušit. A bude v domě ticho. Jasný? Jdu si dát šlofíčka,“ huláká třikrát týdně manžel. Když si nejde lehnout do postele, je rozvalený na gauči. Potom na mě houkne, že si dáme kávu. Jenže zatímco on svou kávu pije v klidu na terase, já odbíhám k dětem a dohlížím na školní přípravu.
Asi měsíc žádám Karla, aby ostříhal stromy na zahradě. Máme tři jabloně a asi dvacet okrasných jehličnatých stromů. Mezitím jsem vyhrabala na zahradě staré listí ze záhonů, nasela mrkev, celer a ředkvičky a zasadila okrasné kvetoucí kytky do truhlíků, které mám umístěné na oknech. Manžel si ani nevšiml, kolik práce jsem udělala v době, kdy s kamarády hraje fotbal.
Zánět šlach mě vyřadil ze hry
„O víkendu nebudu doma. Jedeme s kamarády na ryby. Budeme spát ve stanu a dva dny chytat,“ oznámil mi Karel. Usmála jsem se a ironicky mu popřála spokojený víkend. Byla jsem vzteky bez sebe. V sobotu ráno jsem vzala žebřík a celý den stříhala stromy. Dokonce jsem stihla sestříhat i jehličnany. Druhý den jsem rozstříhala větve do pytlů a vše odvezla do sběrného dvora.
V neděli večer jsem začala pociťovat silnou bolest v rukou. Měla jsem potíže hnout prsty a bolely mě šlachy až k lokti. Z posledních sil jsem dojela na pohotovost do nemocnice. Na ruce jsem dostala ortézu a byl mi doporučen absolutní klid na ruce v délce dvou týdnů. V hlavě se mi zrodil pekelný plán. Dám to Karlovi pořádně sežrat. Zavolala jsem mu, aby pro mě přijel k nemocnici. A dva týdny jsem zůstala doma. Ležela jsem na gauči a ruce měla v klidu. Karel kmital a mě těšil pohled do jeho brunátné tváře. Je na čase změnit chod naší rodiny. Už nechci být služka.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].