Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Pavla otěhotněla jako šestnáctiletá holka, tehdy měla velkou oporu v rodině a mateřství se nebála. Její šestnáctiletá dcera nyní přišla se stejnou novinkou, a tak se Pavla těší na vnouče a nedělá si z toho těžkou hlavu.
Natálka (16) je rozumnější, než jsem bývala já. Svoje těhotenství zvážila a pevně se rozhodla stát se mladou matkou. Já jsem v jejím věku byla nevyzrálá a přesto jsem vděčná, že jsem Natálku měla tak brzy. Máme k sobě blízko a já se těším, že budu mladou „babčou“.
Nebyla to snadná doba, hlavně pro naše
Když jsem v šestnácti otěhotněla, nejvíc jsem se bála, co tomu řeknou rodiče. Nebála jsem se ani tak budoucnosti, změn nebo „zkaženého života“. Prostě jsem se bála, jak bude máma vyvádět a táta se propadne hanbou. Nakonec jsem musela jít s pravdou ven a jak jsem čekala, nebyla to procházka růžovým sadem. Rodiče jsou věřící a o ukončení těhotenství jsme nemluvili ani vteřinu.
Ani já jsem variantu potratu nezvažovala. Bylo to asi také tím, že moje starší sestra už děti měla, bydleli jsme ve třígeneračním domě a neměla jsem strach z mateřství, jako takového. Samozřejmě jsem věděla, že v šestnácti letech je příliš brzy a můj kluk byl vyděšenější než já. Byl to můj první a chodili jsme spolu rok, než došlo na věc.
Nebyla jsem tedy nějaká holka do větru, neznalá situace, co do „toho vlítne“, ani neví jak. Udělali jsme chybu a já se rozhodla, vzít zodpovědnost na sebe. Rodiče mého přítele byli v šoku a naopak si přáli, abychom se „toho“ zbavili a pokud možno se rozešli co nejdříve. To se stalo, ale až po pár letech. Bylo to nevyhnutelné a našeho vztahu ani rodičovství nelituji. Jen jsme nebyli partneři na celý život.
Začátky nebyly lehké
Nebudu si vymýšlet, bez mámy a sestry bych to absolutně nezvládla. Velice mi pomohly, nebyla jsem na to sama a ve svém věku jsem měla energie na rozdávání. Na výchovu malé Natálky vzpomínám ráda, byla to občas legrace. Sama jsem byla ještě dítětem. Jak dcera rostla, vyzrávala jsem i já.
Měla jsem trochu rozkol ve výchově, protože z nás s Natálkou byly spíš kamarádky a chyběla mi autorita. Nicméně moje dcera je ve svých šestnácti mnohem rozumnější než já. Přesto se stalo, že i ona za mnou přišla s tím, že je těhotná. Nikdy by mě nenapadlo, že budu jednou řešit to samé. „Mami, sedni si, protože tohle bude fakt divný. Jsem v tom.“
Nechtěla jsem se na ni zlobit a ani ji do ničeho tlačit. Na rozdíl ode mě si svět nemalovala na růžovo a zvažovala všechny svoje možnosti. Rozhodla se zvládnout dítě i školu a já ji v tom podpořím. Nemám problém s tím, že budu mladou babičkou. Můj současný partner je trochu v šoku, to přiznávám.
Dívají se na nás skrz prsty
Je celkem pochopitelné, že okolí z toho má vzrušující a asi i skandální drb. „Jaká matka, taková dcera,“ říkají si sousedky. Já se tomu směju, svým způsobem mají pravdu. I když u nás jde o shodu okolností a Natálka ke svému těhotenství přišla opravdu náhodou i přes antikoncepci. Vím, že by mi nelhala, říkáme si pravdu.
Beru život takový, jaký je. Snadné to není nikdy, ať už máte děti v ideálním věku, brzy anebo pozdě – je to stejně relativní. Důležité je užívat si radosti a práce ani škola neuteče, když se člověk snaží a nebojí se překážek.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
